František Nedvěd se o vážné nemoci dozvěděl loni těsně před začátkem pandemie. Zpěvák tehdy vtipkoval, že zákaz zpěvu je jakýmsi znamením.
„Jakmile mi to objevili, tak se zakázalo zpívat. Beru to jako znamení, že když nemůžu zpívat já, tak nesmí nikdo,“ smál se v ranním vysílání Rádia Impuls Nedvěd, který se snaží brát vážnou diagnózu s nadhledem.
První měsíce rakovinu tajil a neřekl o ní ani rodině. Nakonec ale musel s pravdou ven. „Nikomu jsem nic neřekl. Srovnal jsem se s tím, ale jsou okamžiky, kdy bych s tím vážně praštil. To mě ale většinou během minuty přejde, žít, to je důležitý," svěřil se Nedvěd v pořadu Showtime na Primě. Největším přáním je nyní pro hvězdu návrat ke zpěvu a hraní na kytaru, aktuálně totiž nemůže dělat ani jedno.
„Na kytaru hrát nemůžu, protože mě brní konečky prstů. Mám v nich mravence, nevím, jak se tomu říká. Když hraji na kytaru, tak mě to bolí,“ prozradil František Nedvěd ve výše zmíněném pořadu.
Návrat na pódia nyní bude záviset na dalším kole chemoterapií. „Naštěstí to byl malobuněčný nádor, takže ta tečka, kterou jsem měl v plicích, zmizela. Bohužel ta část, která utiskuje můj nerv na hlasivkách, tam ještě zbyla a musí se to odstranit,“ popsal zpěvák, co ho ještě čeká.
Lékaři ale zatím nedokážou slíbit, že Nedvěd o svůj hlas nepřijde, on však věří, že se k hudbě vrátí co nejdříve, i kdyby měl sednout za bicí.
„Snad budu moct ještě zpívat, snad budu moct ještě hrát. Pořád mě svrbí ruce a stále doufám, těším se a jsem v naději,“ nevzdává se František Nedvěd.
„Lékaři mi nechtějí dávat zbytečné naděje. Říkali, že když to dobře dopadne, budu mít hlas jako Jiří Bartoška. Ale když úplně dobře, tak se mi vrátí můj skvělý hlas, kterého já si moc vážím,“ prozradil zpěvák otevřeně.
Pokud by nedejbože skutečně přišel o možnost zpívat, rád by jezdil alespoň jako bubeník s kapelou svého syna. „Hrál bych třeba alespoň na bicí. Abych tam byl. Strašně mi to chybí,“ říká posmutnělý hudebník, kterého čeká další kolo chemoterapií již za necelé dva týdny.