František Husák byl skutečně nevšední chlapec. Pražský rodák narozený v roce 1936 byl totiž zcela fascinovaný prací horníků, doly byly jeho vášní a tak si přál, aby se jednou mohl živit právě tímto těžkým a nebezpečným povoláním. Jeho rodičům se to však příliš nezamlouvalo a raději by, kdyby se František stal spíše úředníkem, který má své jisté a nemusí se lopotit v potu tváře.
Hornictví začal mladý František skutečně studovat, přestože ho rodiče nabádali, že to není vůbec dobrý nápad. Že měli pravdu, se přesvědčil teprve v průběhu života. Nechtěl ale uznat, že se rozhodl špatně, a tak ho ani nenapadlo, aby se přece jen vydal na dráhu úředníka.
Jeho další volba padla na vojenskou školu. Ani tím rodiče příliš nepotěšil, protože si nedovedli představit, jak by v takovém prostředí se svou vzpurnou povahou mohl uspět. Překvapivě se tam ale rozevlátý mladík naučil disciplíně. Kromě toho přičichl také k hraní divadla, což ho velmi oslovilo.
Bílý plášť ani uniformu nakonec neoblékl
Po maturitě se k překvapení všech rozhodl, že se chce stát lékařem. Přijímací zkoušky mu nicméně nevyšly, a tak opět změnil názor a nakonec se přihlásil na pražskou DAMU, kam byl konečně přijat.
Když dostudoval, rozhodl se se spolužáky chopit nové příležitosti, a tak se přestěhovali do Ostravy, kde se přidali k divadlu Petra Bezruče. V tom samém roce se mu také podařilo dostat k filmu. Husák si tak zahrál v jedné z pěti povídek filmu Pět z milionu. Po nějaké době se vrátil zpět do Prahy, což ho opět kariérně posunulo. V roce 1966 mu totiž nabídli roli ve snímku Ostře sledované vlaky, která ho proslavila.
Bohužel v období, kdy jeho hvězda stoupala strmě vzhůru, se začaly projevovat psychické problémy. Mladý herec měl totiž sklony k depresi. Místo toho, aby šel k lékaři, topil své problémy ve sklence něčeho ostřejšího. Kromě toho užíval také návykové léky na předpis.
Alkohol v něm probouzel to nejhorší
Toto chování mělo neblahý vliv na jeho pracovní výkony, které byly jeho závislostí ovlivněné. Během natáčení Jáchyme, hoď ho do stroje náhodně usnul. Herecký kolega Josef Hlinomaz si nemohl nechat ujít příležitost si z něj vystřelit, a tak do megafonu oznámil, ať se všichni přijdou na opilého Husáka podívat.
Opravdovou hvězdou se ale František Husák stal v době, kdy hrál ve filmové sérii o svérázné rodince Homolkových. Do role Ludánka Homolky si ho režisér doslova vysnil. Ani tento úspěch mu ale nedokázal zvednout náladu.
Nešťastný umělec dál pil a střízlivého ho nikdo nepotkal pěkných pár let. Během svého života se čtyřikrát oženil, ale ani jedna z jeho manželek mu jeho alkoholismus nechtěla tolerovat.
Smrt na něj číhala v hospodě
Bývalá manželka Věra Boudníková-Špánová na nelehký vztah před lety zavzpomínala. ,,Bylo to jako mluvit do zdi, Franta, duchem nepřítomný, pokyvoval hlavou a sliboval, že to omezí, ale to se nikdy nestalo," popsala. Překvapivě mu ale ani permanentní hladinka nebránila v tom, aby nadále hrál ve filmech i divadle. Za svou kariéru natočil téměř sto snímků. K tomu, aby navázal dobré vztahy s kolegy, mu ale příliš nepomohla.
Jeho životní styl tak trochu předpověděl, jaký konec si pro Františka Husáka osud připravil. V roce 1991 ho jeho kamarádi z mokré čtvrti našli před hospodou na mol opilého a na první pohled zle potlučeného. Na hlavě měl také velkou tržnou ránu.
Těžko říci, zda by mohl herec přežít, kdyby jeho přátelé situaci vyhodnotili správně, to už se ale nikdo nedozví. V každém případě usoudili, že nejlepší bude ho místo do nemocnice vzít k jeho matce, se kterou bydlel. Teprve když ztratil vědomí, převezli ho do nemocnice. Tam lékaři dělali, co mohli, pomoci mu ale už nebylo. František Husák 8. listopadu zemřel na krvácení do mozku. Kdo a proč mu poranění způsobil, se ale nikdy nezjistilo.
Zdroje: Dotyk, Blesk
