Bulvární novináři se zoufale snaží najít na jejím životě nějakou chybu. Nějakou temnou stránku, nějaký průšvih, zkrátka cokoliv, co by jejich čtenářům dalo na srozuměnou, že Eva Longoria je pod vším tím oslnivým pozlátkem ve skutečnosti ubohá a nešťastná. Nemají to ovšem lehké. Její život se dá totiž popsat jako „dolce vita“ se vším všudy. Zatímco v seriálu Zoufalé manželky ztělesňuje krásnou a záletnou Gabrielle, v civilu si libuje v luxusních radovánkách: když pracuje v Los Angeles, večeřívá ve vyhlášené restauraci Chateau Marmont ve společnosti Victorie Beckham. Za svého manžela, francouzského basketbalistu Tonyho Parkera, se provdala v jednom z proslulých zámků na Loiře. Skříň má plnou nádherných večerních rób a třpytivých kabelek ve všech barvách duhy. Podle amerických televizních diváků je nejvíc sexy hvězdou na obrazovce. A aby toho nebylo málo, navíc řídí vlastní produkční společnost, pracuje pro charitu a účastní se politických kampaní.
Zoufalá? Nikoliv.
Tím ale dlouhý výčet položek na seznamu věcí, které můžeme Evě Longorie závidět, ještě zdaleka nekončí. To nejlepší totiž teprve přijde. Její vztah s manželem Tony Parkerem je totiž pořád stejně romantický jako na začátku. Žádný unuděný stereotyp, žádné hádky na veřejnosti. „Před svatbou jsme chodili do předmanželské poradny a tam nám pořád jenom omílali: manželství je práce, manželství je práce. Takže jsme byli připravení, dá se říct, na nejhorší. A ve skutečnosti to pak bylo celkem snadné,“ konstatuje Eva. Zeptáte-li se jí, jestli je na jejím manželovi vůbec něco, co nesnáší, dlouze se zamyslí a pak řekne: „Ty jeho figurky z filmu Vetřelec versus Predátor!“ (Mnohá z nás teď patrně začíná skřípět zuby, neboť titul Vetřelec versus Predátor vystihuje nejedno manželské soužití jako takové.) Společně s manželem se usadili na venkově v texaském zapadákově. Do práce v losangeleských studiích to odtamtud má nějakých dva tisíce kilometrů. „Někdo dojíždí do práce autem. Já dojíždím letadlem, a to asi tak třikrát týdně,“ říká.
Jediný, komu jejich manželské štěstí poněkud leze na nervy, jsou Tonyho basketbaloví fanoušci. „Vždycky, když se mu něco nepovede, když zrovna nemá svůj den, je to moje chyba. Ale když se mu něco povede, pochopitelně moje zásluha to není,“ konstatuje Eva Longoria. Nadšeni jejím manželským svazkem nejsou ani producenti Zoufalých manželek, protože Eva se nijak netají tím, že plánuje brzké otěhotnění. Rozhodně nechce čekat až do roku 2011, kdy se příběhy Zoufalých manželek mají uzavřít. A, jak je v posledních době mezi celebritami zvykem, neplánuje jen jedno dítě. „Tři, čtyři, pět. A uvažujeme také o adopci,“ říká.
Eva jako bodyguard
Na roli filmové hvězdy jí prý připravilo účinkování v nesčetných soutěžích krásy, kterých se účastnila jako teenagerka. „Učily jsme se v nich etiketu, učily jsme se poskytovat rozhovory. Těžím z toho doteď,“ konstatuje. Soutěže prý ale nebrala ani zdaleka tak vážně jako její konkurentky: „Vždycky jsem tam dorazila upocená z atletického tréninku, a ostatní holky byly vyoblíkané a namalované. Já jsem ale chtěla akorát vyhrát titul Miss Photogenic, abych dostala zadarmo hamburger,“ vtipkuje. Nakonec se stala Miss svého rodného města a součástí odměny byla i cesta do Los Angeles na modelingový casting. V té době právě měla nastoupit na vysokou: „Ale z Los Angeles jsem zatelefonovala mámě, aby mi moje věci poslala do Hollywoodu, a ne na kolej. Zhrozila se. Tak jsem jí řekla, že chci být herečka.“ Jako každého začátečníka jí ovšem čekaly krušné tři roky, během nichž nejčastěji slýchala vyhýbavé větičky jako „nevolejte nám, my vám zavoláme sami“. Nakonec získala roli v soap opeře Mladí a neklidní, a když její hrdinka po dvou letech zahynula, na dveře už klepaly Zoufalé manželky. Hvězdný úspěch na obrazovce jí ale nestačil: účinkuje také ve filmech – například v akčním dramatu Ochránce si zcela netypicky zahrála drsnou členku prezidentovy ochranky. Což naznačuje, že od superženské Evy Longorii se ještě můžeme dočkat nejednoho překvapení.