Zdravotní potíže se u jejího tatínka projevily, když byla Eva malá holčička. V deseti letech viděla jeho první epileptický záchvat a lékaři odhalili nádor na mozku. „Z ozařování mu vypadaly vlasy napůl, on nás se ségrou z legrace strašil,“ líčila tehdy pobaveně Samková pro isport. Do smíchu jí ale rozhodně nebylo, sportovkyně, která je pro svůj úsměv s namalovaným knírkem známá, nesla tatínkovu nemoc velmi těžce. Její otec nemohl později ani mluvit a lidé si o něm mysleli, že permanentně opilý.
Během chvilky přišla o oba rodiče
Zatímco otcův skon byl jen otázkou času, protože byl hodně a dlouhodobě nemocný, i tak to pro Evu byla bolestná ztráta. Než se vůbec stihla vzpamatovat, přišla další rána. Její mamince po zlomenině hrudní kosti diagnostikovali rakovinu.
„Metastáze měla všude možně, i v žebrech, proto měla zlomenou hrudní kost. Ale původní nádor nemohli najít, a ani by to nic nezměnilo,“ pokračuje Eva pro isport. „Někdy měla záchvaty i halucinace. Byla tam sama a byla zmatená. Nevěděla jsem, co mám dělat, když mi vyděšená zavolá...“, svěřila se sportovkyně poté, co zjistila, že její maminka brala silné léky na utišení bolesti.
Oporou jí byla sestra
Celou situaci navíc komplikovala koronavirová pandemie, jedinou oporou v té době byla Evě její sestra. Společně se o maminku staraly, ačkoliv tušily, že se už blíží konec. Eva od sestry dostala zprávu, že maminka vypadá jako jejich otec těsně před smrtí a pár hodin na to zemřela.
Naštěstí má Eva oporu právě v sestře Janě, která ji i vedla k oltáři, když nastal den D s jejím milým hercem Markem Adamczykem. Eva hledá útěchu právě u rodiny, přátel, ale také ve sportu a duchovnu. Svůj smutek a stesk netají ani před svými blízkými ani před širokým okolím. Podle ní by v sobě člověk totiž emoce neměl zadupávat, ale nechávat jim průchod. Jen tak si věci dokáže naplno uvědomit.