Cudná doktorka Čeňková z oblíbeného seriálu ze sedmdesátých let Nemocnice na kraji města není zas až tak cudná, jak se na první pohled zdá. Tedy pokud se budeme bavit o její představitelce, herečce Elišce Balzerové. Ta za mladých let byla pěkné číslo a když v roce 2012 točila film Láska je láska, rozhodně to nebyla její první zkušenost s marihuanou. 

Ve filmu si zahrála důchodkyni Libušku, která se snažila svoji Alzheimerovu chorobu potlačit právě pomocí marihuany. Kvůli tomu, že si ji sama pěstovala, se dostane do křížku se zákonem, a svými výstupy se tak stane jednou z nejzábavnějších postav filmu vůbec. „Na kouření jsem měla vlastního pedagoga, který mi ukázal, jak se balí jointy, jak mají vypadat a jak se to kouří,“ prozradila tehdy Balzerová pro Blesk. 

Ačkoliv je to už dvanáct let starý film, i Balzerová v tu dobu už nebyla mladice. Bylo jí lehce přes šedesát let a s balením jointů jí tedy museli pomoci na place. „Kluci rekvizitáři mi umotali brčko a šla jsem před kameru,“ vysvětluje herečka. Nicméně s marihuanou už do styku přišla. A mohla za to její kolegyně Jana Paulová. 

Paulová přivezla marihuanu z Francie

Před pár lety byla Eliška Balzerová hostem v pořadu Sedm pádů Honzy Dědka a jak moderátor, tak diváci se nestačili divit, co všechno za historky má herečka v rukávu. Rozpovídala se o bujarém mládí na koleji, kde bydlela s Janou Paulovou. Tu k ní prý dali takzvaně na převýchovu, protože byla divoká a Balzerová hodná holka z vesnice, která se dobře učila. Nicméně účinek to mělo úplně opačný. 

„Když jsme nastupovaly do angažmá do Českých Budějovic, Jana studovala francouzštinu, a když se vrátila ze stáže z Paříže, přivezla semínka marihuany. Chtěla to vypěstovat a ochutnat, že všude v Paříži to jede. Tak jsme si to zasadily do kořenáčků za okno,“ začala vyprávění o kouřovém opojení Balzerová. Když se jich někdo zeptal, co to za oknem pěstují, vymluvily se, že jsou to prachobyčejné begonie. 

„Nádherně nám to rostlo. Ostříhaly jsme to, usušily, všechno tajně. Nadrolily jsme si to, koupily si papírky, smotaly, sedly jsme si, nechaly to projít hlavou. A nic. Bylo nám děsně blbě, ale žádný efekt. Asi špatné sazenice,“ vzpomínala se smíchem na bujaré mládí s kolegyní Paulovou.

Guláš z býčích varlat a maminka v rozpacích

Z děvčat se staly výborné kamarádky a dělaly spolu různé vylomeniny. Dokonce jednou připravily svým chlapcům guláš z býčích varlat. „Chutná jako telecí,“ zavzpomínala se smíchem herečka. V legráckách ale pokračovala, i když chystala svou vlastní svatbu s Janem Balzerem, dnes již bývalým producentem a vedoucím výroby. Týkalo se to jejich svatebního oznámení a nejzmatenější z toho byla Elišky maminka.  

„Měli jsme svatební oznámení udělané jako dotazník. Kamkoli jste přišli, všude jste vyplňovali dotazník. Napsali jsme tam, jak se jmenujeme, co umíme, své dovednosti, dobré i špatné vlastnosti, jak jsme velcí, tlustí, co máme nejradši, složili jsme to jako knížku – a to bylo naše svatební oznámení,” začíná docela nevinně vyprávět. 

„Napsali jsme tam také jednu věc, kterou moje maminka nepochopila. Do zvláštních dovedností jsme napsali číslo 69. A když se maminka ptala, co to je, řekli jsme: To je datum našeho…,“ pak se ale herečka natolik rozesmála, že svou větu u Honzy Dědka už ani nedokončila.

Zdroje: blesk.cz, iprima.cz

Související články