V Hollywoodu donedávna platilo, že herečka přes čtyřiceet je dáma za zenitem, pro kterou se jen málokdy najde zajímavá role. Obvykle se musí spokojit s vedlejšími úlohami hodných maminek, komických tetiček či bizarních sousedek. Jenže Meryl Streep nedávno oslavila šedesátku a filmové nabídky se jí jen hrnou. Při nadcházejícím vyhlašování Zlatých Glóbů navíc bude mít hned dvě želízka v ohni: byla nominována na cenu pro nejlepší herečku za hlavní roli ve filmu Julie a Julia (kde si zahrála proslulou autorku kuchařek Julii Child) a za romantickou komedii Nějak se to komplikuje, v níž brilantně zahrála padesátnici, která musí zvolit mezi dvěma nápadníky.

Meryl Streep tak nejen pokořila další rekord (celkem má na kontě už 25 nominací na Zlaté Glóby), ale - což je důležitější - zasloužila se o revoluční posun v celém filmovém průmyslu. Producenti v čele velkých studií totiž donedávna neochvějně tvrdili, že příběhy žen středního a staršího věku nikoho nezajímají a že diváci na ně nebudou chodit. A právě Meryl Streep (spolu s hrdinkami filmového Sexu ve městě) to dokázala změnit svým účinkováním v superúspěšných filmech jako Ďábel nosí Pradu, kde si zahrála vskutku ďábelskou šéfku módního časopisu a v muzikálu Mamma Mia!, v němž v rytmu písniček od Abby hrála bohémskou matku dcery na vdávání. Ostatně sama Meryl Streep se díky těmto filmům stala třetí nejlépe placenou herečkou světa, hned po Jennifer Aniston a Angelině Jolie (což v řeči Hollywoodu znamená, že producenti se chytili za nos a příběhy starších žen jsou momentálně vyvažovány zlatem).

Čím to, že právě Meryl Streep se podařilo prorazit ve chvíli, kdy většina úspěšných hereček tráví své dny na odpočinku u bazénu své vysokou zdí obehnané vilky v Beverly Hills? Na jejím úspěchu má jistě svůj podíl fakt, že - ačkoliv na plátně se objevuje neustále - o jejím soukromém životě nevíme téměř nic. Přesněji řečeno, víme jen to, že je už třicet let šťastně vdaná za sochaře Dona Gummera, se kterým má čtyři děti. Můžeme tak naprosto bez zábran uvěřit v každou postavu, kterou hraje. Tím, jak přísně si celý život střežila soukromí, se jí navíc podařilo zůstat v těsném kontaktu s reálným životem - své děti vždy sama vypravovala do školy a nechávala si pro ně volné víkendy. Nikdo proto nedokáže zahrát obyčejnou ženu v neobyčejné situaci tak věrohodně jako ona.

A právě obyčejné ženy, které výjimečné okolnosti dohnaly do neobyčejných dramat, vždy byly její specialitou. Ať už šlo o matku v rozvodové při o dítě ve filmu Kramerová versus Kramer nebo polskou imigrantku trýzněnou osudovým zážitkem z koncentračního tábora v Sofiině volbě.

Nikdy se navíc nenechala zaškatulkovat jako pouhý sexsymbol. "Podařilo se jí dozrát do bodu, kam se dostane jen málokterá herečka. Nebojí se na plátně vypadat neupraveně. Nebojí se být divákům nesympatická. Kariéru už neřeší a jen si užívá role, které jí režiséři nabízejí," říká o ní filmová historička Jeanine Basinger. Ostatně, navzdory tomu, že Meryl Streep je klasicky krásná modrooká blondýna, ona sama se tak nikdy necítila. Když nedávno na slavnostním večeru v newyorském Lincolnově centru přihlížela promítání ukázek ze svých starších filmů, posteskla si: "Všechno, co jsem na plátně viděla, byla mladá žena, která se trápí tím, že je moc tlustá nebo že má moc velký nos. Měla jsem chuť jí říct: Jen buď v pohodě! Všechno bude OK!"