Dívka na koštěti: Saxanu měla hrát Špinarová, do smrti litovala, že se tak nesto

Film z roku 1971 režiséra Václava Vorlíčka, sklízí úspěchy i dnes
Film z roku 1971 režiséra Václava Vorlíčka, sklízí úspěchy i dnes
Zdroj: Profimedia.cz

Kdo by dával přednost světu lidí před výsadami čarodějnického světa plného kouzel? No přece Saxana nebo-li Dívka na koštěti. Film z roku 1971 režiséra Václava Vorlíčka, který natočil dle předlohy lékárnice Hermíny Frankové a scénáře Miloše Macourka sklízí úspěchy i dnes.

Kdo bude hrát hlavní roli

Barrandov tehdy věděl, do čeho jde, scénář odsouhlasil rekordně rychle a to za jeden den a mohlo se začít natáčet. Režisér hned začal hledat představitelku hlavní čarodějnice a oslovil zpěvačku Věru Špinarovou. Ta ale kvůli plánovanému turné po Německu a Švýcarsku odmítla. Podle serveru ČSFD se v zajímavostech o tomto filmu píše, že později toho zpěvačka hodně litovala: „Kdybych to jen tehdy tušila, že se z toho stane takový hit. Myslím si, že by se můj život ubíral jinou cestou. Netvrdím, že v pouze dobrém slova smyslu, ale určitě by byl jiný. Tak mi akorát zbyly slzy pro pláč a tichá závist, když v televizi vidím Saxanu. Mohla jsem to být já. Mohla jsem být dívkou na koštěti."

Režisér tedy vsadil na své druhé eso - zpěvačku a herečku Petru Černockou, kterou viděl v roli čarodějnice v divadle. Prý se mu líbil její výrazný nos, na který nemuseli maskéři nic přilepovat.

Poslední úspěchy

Díky této roli se Petra Černocká stala nejpopulárnější herečkou roku 1972 a dokonce mohla procestovat státy jako Mexiko nebo Tunisko, kam se její film prodal a ona tam jela na turné. Herecký úspěch už však nezopakovala. Rozhodla se naplno věnovat kariéře zpěvačky. Také pro Medu Valentovou (babička) to byl poslední herecký úspěch. Už během natáčení byla tak vážně nemocná, že se bála, že se nedožije ani premiéry. Premiéry se však zúčastnila, a když film skončil, byla velmi dojatá. Za pár týdnů zemřela.

Skvělé filmové efekty

Ve filmu z kouzelnického světa nesmí chybět kouzla a čáry. Ty měl na starosti architekt Oldřich Bosák a získal za ně v roce 1973 na mezinárodním katalánském filmovém festivalu Sitges cenu Medalla Sitges en Plata de Ley.

Například scéna, kdy hlava Honzy Bláhy (Jan Hrušínský) stojí na nemocničním stolku se točila tak, že se Hrušínský vtěsnal do kovové konstrukce a speciálně rozestavěná soustava zrcadel spolu se světly vytvořily iluzi hlavy bez těla. Také legendární ruka, kterou disponuje Saxana, se natáčela jednoduše. Na zemi prý leželi ohební baleťáci, kteří své ruce ladně natahovali před sebe a Petra Černocká měla za úkol pohybovat paží tak, aby to vypadalo, že ruka je její.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky