Discopříběh: Když stříhali Hrušínského dohola, všichni na place plakali smíchem

Film je ukázka života kluka, který se svými kamarády hledá dobrodružství na každém rohu
Film je ukázka života kluka, který se svými kamarády hledá dobrodružství na každém rohu
Zdroj: Profimedia.cz

Každou píseň, která ve filmu zazní, doprovází záběry konkurenceschopné klipům z hudebních stanic. Nejen to, ale také ukázka obyčejného života kluka, který se svými kamarády hledá dobrodružství na každém rohu. To je nestárnoucí Discopříběh, který se i dnes hojně reprízuje a vrací nás do křiklavých osmdesátek.

Filmový komediální muzikál natočený roku 1987 režíroval Jaroslav Soukup, který si pochvaloval natáčení v Plzni. Město vyšlo filmařům tak vstříc, že si prý mohli dělat co chtěli. Pro západočeskou metropoli to byla totiž velká reklama a na premiéru dorazilo do místního amfiteátru neuvěřitelných 22 tisíc diváků. Nečekaný úspěch překvapil mnoho z herců, kteří byli do rolí pečlivě vybráni režisérem Soukupem.

Ten ale například před tím, než obsadil do hlavní role Rudolfa Hrušínského nejml. netušil, že je vnukem slavného herce. Na lehkou váhu brala casting představitelka kadeřnice Jitky - Jaroslava Bobková-Stránská, která na něj dostala přímo pozvánku. Rozhodla se na něj ale nejít, což režiséra tak mrzelo, že ji zavolal a přesvědčil ji, aby se s ním potkala. Osobně také vybral představitelku Evy - Marianu Slovákovou, kterou našel v dívčím módním časopise, kde pózovala jako modelka. Vybral i Romana Pikla do role Romana, u nějž ocenil, že byl na něj mladý herec drzý. Ten šel totiž původně na hudební konkurz a přinesl si své vlastní texty a hudbu. Když se ale dozvěděl, že vše už zastřešil Michal David, usoudil, že není herec a půjde domů, což taky režisérovi s hrdě vztyčenou hlavou řekl. Ten mu ale odpověděl, že se hercem právě stal a nabídl mu roli.

Málokdo ví, že na písních spolupracoval skladatel Michal David se scénáristou a textařem Eduardem Pergnerem. Ten byl pod texty a scénářem podepsán pod pseudonymem Boris Janíček a vypráví se, že při psaní vykouřil dvě krabičky cigaret denně. Inspirace v namodralém dýmu se však vyplatila, když i dnes, po více než třiceti letech, dokážou fanoušci z patra zazpívat legendární písně nebo si vzpomenout na některé scény. Jednou z nich je také ta, kdy Jitka stříhá mladého Jirku dohola. Roman Pikl vzpomínal, že příprava na tuto scénu trvala celý půlden, kdy Hrušínskému zkoušeli různé účesy. Na place byla taková zábava, že maskéři nemuseli dát kadeřnici Jitce, která měla při stříhání plakat ze smutku, kapky na umělé slzy, jelikož doslova, podobně jako ubytek týmá, brečela smíchy.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky