Devadesátá léta minulého století byla v Česku všechno, jen ne poklidná. Po sametové revoluci a pádu tehdejšího režimu došlo k otevření hranic a lidem se rázem dostalo možností, o kterých předtím mohli jen snít. Společně s tím se ale začalo na území České republiky i Slovenska tvořit mafiánské prostředí a kriminalita značně rostla. A právě o tom pojednává i seriál České televize s názvem Devadesátky. Vychází přitom ze zločinů, které se tehdy skutečně odehrály, a vypráví příběhy lidí, jež byli u toho. Diváci si tak mohli připomenout například známé mafiány, jako byl Ivan Jonák, František Mrázek anebo také takzvané Orlické vrahy.

Některé scény jej vyděsily

Možná nejvýraznějším členem Orlických vrahů byl Ludvík Černý. Právě ten totiž v organizované skupině, která vraždila za účelem finančního zisku, vykonával pozici chladnokrevného zabijáka. V Devedesátkách jej ztvárnil herec Matouš Ruml, který se do role Černého skvěle hodil. Ludvík Černý totiž vždy působil jako milý chlapík. Byl to sympatický otec od rodiny, se svými sousedy skvěle vycházel a nikdy by asi ani nikoho nenapadlo, že si ve svém volném času libuje v zabíjení. Díky svému vzhledu tak Ruml do role perfektně zapadl.

Natáčení pro něj ale bylo v určitých chvílích náročné. Jak sám uvedl, scény vražd pro něj byly poměrně silným soustem. „Působit jako vzorný otec od rodiny, sympatický a milý kluk, to by mi docela šlo. Ale vzít si do ruky pistoli a na někoho vystřelit zezadu, to už mi moc příjemné nebylo. Právě v těchto chvílích jsem si s hrůzou uvědomil, jak je to jednoduché a zoufale nenávratné, vzít někomu život,” nechal se herec slyšet v rozhovoru pro iDNES.

Nad nabídkou neváhal

Herec Matouš Ruml na plátně povětšinou ztvárňuje sympatické a líbivé postavy a nabídek na záporné role se mu moc často nedostává. I to bylo důvodem, proč na účast v seriálu ihned kývl. „Nad nabídkou jsou neváhal. Dosud jsem podobné role dostával jen na divadle, takže pro mne to už od začátku byla lákavá nabídka a velká výzva,” prozradil Matouš Ruml a dodal, že jej dění v devadesátých letech naprosto fascinuje. „Nastudoval jsem si, co se dalo, nejvíce mě překvapila informace, že si z toho vlastně chtěli založit živnost. Měli v plánu zřídit si penzion, ve kterém počítali i se sklepními prostory na likvidaci mrtvol. Je až neuvěřitelné, jak v té době měli pocit, že projde všechno. Ta naivita mě zarazila,” řekl na závěr.

Související články