Většinu života prožil Josef Šebánek v pražském Karlíně. Vyučil se automechanikem a vystřídal řadu různých povolání, od řidiče autobusu přes voraře a autojeřábníka až po leteckého mechanika. Potrpěl si na dobré jídlo a pití a mezi kamarády platil za výborného baviče, který tahá z rukávu jednu vtipnou historku za druhou. Nikdy ho ale nenapadlo, že by tento vrozený talent mohl uplatnit u filmu.
Napadlo to až režiséra Miloše Formana. Ten Šebánka poznal skrze kameramana Miroslava Ondříčka, jehož manželka byla neteří Šebánkovy ženy. Forman byl bezprostředním projevem plešatícího padesátníka natolik okouzlen, že mu ihned nabídl roli otce klavíristy Mildy ve snímku Lásky jedné plavovlásky. Šebánek se tomu zpočátku bránil, tvrdil, že si nezapamatuje ani dvě věty textu. Jenomže nic takového nebylo potřeba, protože Forman v té době s pevným scénářem nepracoval. Byl zvyklý vysvětlit hercům situaci a nechat je, ať ji reprodukují vlastními slovy.
Śebánek se Formanovi hodil také jako člen plesového výboru ve slavném filmu Hoří, má panenko. A pak přišel režisér Jaroslav Papoušek s komedií Ecce homo Homolka. Šebánkovi padla role typického českého pivaře dědy Homolky jako ulitá.
František Husák a Josef Šebánek
Herečtí kolegové později vzpomínali, že se Šebánek zpočátku zdráhal vystupovat po boku Heleny Růžičkové a Františka Husáka, ale později se uvolnil, když viděl, že všechny tyto profesionály dokáže o přestávkách rozesmát. Do scénáře přidával vlastní hlášky, kterým se diváci smějí dodnes.
Úspěch na sebe nenechal dlouho čekat, a na veselohru navázala dvě volná pokračování. V posledním snímku Homolka a tobolka už však hrál Šebánek jen se sebezapřením, v té době se totiž u něj projevily zdravotní problémy, které z něj vysávaly veškerou energii. Začalo to nezhoubným nádorem močového měchýře, k tomu se přidala cukrovka a potíže se srdcem a ledvinami.
Kvůli zhoršujícímu se zdraví Šebánek odmítl příležitost zahrát si ve filmu s Janem Werichem. Stáhl se do sebe a proslýchá se, že začal trpět úzkostnými stavy. Na sklonku života se už ani neholil a spal s rozsvíceným světlem, protože se bál tmy. Zemřel v březnu roku 1977 na zástavu srdce ve věku 61 let. Jeho manželka pak za něj musela ještě hodnou dobu odmítat filmové nabídky, které mu chodily i po jeho smrti.