Daniel Nekonečný se narodil 29. června 1966 v Boskovicích jako Daniel Konečný. Odmalička ale věděl, že chce být slavný a malé město mu k životu stačit nebude. Před rokem 1990 se dostal do legendární skupiny Laura a její tygři, kde ale moc dlouho nevydržel, a založil raději svou vlastní formaci s názvem Šum svistu.

Nešlo o klasickou hudební skupinu. Toto seskupení míchalo zpěv, etnické a exotické prvky, hudbu, karneval, ohňovou show a sexy tanečnice. Jeho alba jako Tančírna a Rytmy z ráje se stala hitem.

Rozhodl se pro studium na DAMU, kde vydržel dva roky studovat herectví, a díky tomu se objevil i v několika filmech. Například ve snímku Otakára Schmidta Eliška má ráda divočinu nebo v komedii Marie Poledňákové Jak se krotí krokodýly. Následně prošel různými povoláními, včetně pomocníka v porodnici či hrobníka.

Milovala ho i Eva Pilarová

Po revoluci se Nekonečný stal symbolem bizarní a divoké show, která bavila davy. Milovala ho i Eva Pilarová, která s ním dokonce nazpívala několik duetů.

„Z Dana vždycky pršelo zlato. Když byl u nás na návštěvě, museli jsme dva týdny vyčesávat z našeho britského kocoura zlatý prach a tři týdny jsme ho luxovali. Dan byl jediný člověk, který mě donutil, abych se já – pohybové dřevo – na jevišti hýbala. Tanec tomu říkat nebudeme. Jsem z jeho odchodu v šoku a je mi to moc líto,“ prozradila zpěvačka po jeho smrti pro Ireport.cz.

Dan sám o sobě prohlašoval, že je ministrem rozkoše, který vyráží za šamany do exotiky a míchá s nimi kouzelné lektvary, které si vozí z amazonských pralesů.

„Jsem lovec čarokrásných okamžiků, které po světě lovím, a různě zakládám detašovaná pracoviště ministerstva rozkoší,“ říkal o sobě umělec, který měl takovou sbírku kostýmů, že by mu fundus na Barrandově mohl závidět.

Kostýmy mu mohly závidět i půjčovny

„Mám už tak velkou kostymérnu, že bych mohl fundusem konkurovat filmovému Barrandovu nebo přímo Hollywoodu,“ řekl Nekonečný pro Idnes.cz.

Jinak byl umělec dost skromný, kromě parádního oblečení, alkoholu a nějakých těch povzbuzujících látek k životu moc nepotřeboval. Na majetku si opravdu nezakládal, ale do hrobu šel tak, jak se slušelo, ve zlatém obleku na míru.