Zpěvák DANIEL HŮLKA (42) říká, že jako Blíženec to nemá v životě jednoduché...
Jak byste sám sebe charakterizoval jednou větou?
Člověk sám sebe objektivně snad ani charakterizovat nedokáže.
Tak to zkuste subjektivně.
Krásný, talentovaný, hodný, bohatý, charizmatický a navíc skromný. (smích) Teď vážně, myslím, že jsem klasický Blíženec. Hodně z jeho povahových rysů na mě docela sedí. Co se týče práce, tak jsem poctivý, pracovitý. No a když mě ta práce baví, není důvod nevěnovat jí opravdu maximum. Myslím taky, že jsem upřímný, nepovažuju se za zlého, když někdo potřebuje pomoc, nevím, proč bych odmítal… Samozřejmě, že mám i nějaké negativní vlastnosti.
Například?
Například jsem docela nestálý. Což souvisí asi hodně s Blíženci a odráží se to na mých partnerských vztazích a v neposlední řadě v mé velké zálibě v cestování…
Blíženci se vlastně hledají celý svůj život…
A to je právě ono, protože jsou svým způsobem schizofrenní. Jsme dvě osobnosti v jedné.
Ještě nějaká další negativa?
Třeba nerad luxuju. (smích)
Daniel Hůlka
Když je člověk známý, spousta lidí se snaží dostat do jeho blízkosti. I když tvrdí, že to myslí upřímně, čas ukáže, že skutečnost je úplně jiná. Máte takovou zkušenost?
To už se mi stalo několikrát. Párkrát jsem si docela hodně natloukl, padnul až – lidově řečeno - na hubu, dokonce díky své důvěřivosti přišel i o dost peněz. Ale já se nezměním, stejně pořád přistupuju ke každému upřímně… Člověk se může ponaučit, ale těžko se změní od základu.
Naběhl jste si i v některém ze svých vztahů?
Samozřejmě.
V současnosti jste sám, ale co když vám do života vstoupí opravdu vážná známost. Bude další svatba?
Neřekl bych, že ten úřední papír je pro mě prioritou. A naprosto souhlasím s tím, co si myslí Libuška – že jsme se brali brzy a hodně mladí. Kdybychom do toho praštili až za pár let, třeba bychom spolu byli ještě dneska… Nicméně nevylučuju, že bych se ještě někdy v budoucnu oženil. Nikdy neříkej nikdy.
Co Šárka Vaňková?
Nic. Rozešli jsme se…
To vím, dokonce dvakrát. Vám to jednou nestačilo?
(smích) Asi ne. Zkrátka jsme se rozešli a myslím, že na tom není ani nic zajímavého. Prostě jsme si přestali rozumět, proto došlo k rozchodu. To je všechno.