„Vždyť vám to říkám, kdykoliv otevřu dveře, vypadne mrtvola...” Říká Lubomír Lipský alias učitel Georg Camel v legendární komedii Čtyři vraždy stačí, drahoušku. Parodie na americké gangsterky byla natočena jeho bratrem Oldřichem Lipským v roce 1970 a na Československé databázi se pyšní hodnocením 85 %.

Crazy rozverný a rozpustilý film je ukázkovým příkladem toho, jak došlo k dokonalému přetavení původní komixové matérie ve filmové plátno a možná, že film samotný předlohu dokonce předčil. Než se Oldřich Lipský s Milošem Macourkem pustili do psaní scénáře, zamýšleli z předlohy jugoslávského spisovatele Nenada Brixiho "Mrtvým vstup zakázán" stvořit komedii.

Šok po premiéře

Fantazii se meze nekladou a očití svědkové tvrdili, že Brixi byl po pražské premiéře doslova v šoku. Z románu prý toho moc nezbylo. Uznal však, že divácký úspěch a následný honorář mu za mírné rozladění stojí. To však ještě netušil, že honorář za námět mu je vyplacen s podmínkou, že peníze může utratit pouze v Československu.

Původně chtěl režisér Lubomír Lipský obsadit do hlavní role Radka Brzobohatého. Když se ale dozvěděl, že dvojice Brzobohatý-Bohdalová již natáčí filmy Pěnička a Paraplíčko a Ucho, rozhodl se obsadit svého bratra. Film tak dostal další rozměr a další odchylku od původní knižní předlohy. Hlavní hrdina je více nemotorný a méně hrdinský než jeho knižní kolega.

Bonzánie

Příběh nesmělého pedagoga píšícího básně se odehrává v jakési Bonzánii. Že by autory k tomuto názvu přivedla nastupující normalizace se už bohužel nedozvíme. Co ale víme je fakt, že portrét prezidenta fiktivní Bonzánie, který visí na policejní stanici je nápadně podobný Ludvíkovi Svobodovi, tehdejšímu prezidentu ČSSR. Byla to jedna z jemných narážek kreslíře Káji Saudka.

Ten měl komixy rád a s těmi americkými se seznámil už v dětství, právě proto se jeho ryze komixové kresby do filmu dostaly a dodaly mu typické poznávací znamení. Film není přerušován jen komixovými kresbami ve stylu Bang!, ale také reklamami. Třeba na cigarety nebo na lázeňské vřídlo.

Ve filmu si zahrála i Stela Zázvorková. Nedostala však, pro ni už asi typickou roli hodné maminky, ale povětrné ženštiny. Lubomír Lipský později vzpomínal, že pro scénu, jak jsou spolu po flámu, se "vylepšili" lahví Becherovky, aby byli autentičtější. Toto herectví podle Stanislavského však režisér neocenil, nechal je vystřízlivět a scénu museli natočit znovu.

Náročné natáčení

To, že autoři scénáře měli opravdu cíl pobavit od A do Z, potvrdí nejen jména postav a vtipné dialogy, ale také názvy jako Hu-Hu koktejl nebo název baru Kochba. Je to dokonce etymologický žert. Šimona bar Kochba, v překladu Syn hvězdy byl vůdce proti povstání Židů v letech 132 ž 135. Tento boj pak zachytil v básni s názvem Bar Kochba Jaroslav Vrchlický a později ji v roce 1905 do operního žánru převedl Stanislav Suda. Lipský s Macourkem si pak toto jméno do filmu vypůjčili jako žert.

Herci do filmu byli vybíráni velice pečlivě. Potvrzuje to i herec Zdeněk Kryzánek, který skvěle ztvárnil hromotluckého člena zločineckého gangu. Byla to jeho první role po propuštění z vězení, kam byl zavřen kvůli tomu, že nadával na systém. Nezachránilo ho ani jeho domovské divadlo, když z jeho ředitelství dostala krajská policie dopis s výrokem, že "Kryzánek je prostě lump, a proto ty lumpy hraje tak dobře." Ale nejen herci, ale také kaskadéři si užili při natáčení své. Film je totiž protkán bojovými scénami. Například scéna, ve které si kumpáni hlavního hrdinu přehazují přes stůl byla natočena pozpátku. Kaskadér původně skákal rovně přímo na pěst obou gangsterů.