Téma, které bylo svěřeno režiséru Evženu Sokolovskému, mělo zlepšit obraz Československé lidové armády především v očích branců. Děj se odehrává v kasárnách ve fiktivním městě Hrádek v Čechách. Herci si však užili hojného natáčení i v exteriérech, kdy se museli plazit v blátě, mazat si obličej krémem, aby jim neomrzl, řídit těžkou techniku nebo střílet. Mnozí z nich, jako například Martin Zounar, se tak nanečisto připravili na svou povinnou vojenskou službu.

Vyobrazení šikany

I když diváci téměř rok před sametovou revolucí, věděli, že celý seriál je klasická státní totalitní propaganda, přijali ho velice kladně. Herce najednou lidé poznávali a další režiséři je obsazovali do rolí. Diváci také uznali, že se režim svou objednávku nesnažil tajit a dokonce se do titulků dostala Československá armáda jako koproducent. Zajímavostí je, že se zde poprvé ukázalo, že na vojně existuje šikana. Do té doby to režim popíral.

Kyslíkovo prokletí

Režisér Evžen Sokolovský v době natáčení učil zároveň i na DAMU. Údajně před ním celý ročník herectví klečel, aby mohl v seriálu vystupovat. Studenti měli prý přislíbeno, že díky tomu nebudou muset jít na vojnu. To se ale nakonec nestalo. Důkazem je Martin Zounar, který hned po natáčení na základní vojenskou službu nastoupil. Vypravuje se, že díky seriálu dostal ve sprchách nakládačku. I další herci nakonec na své obsazení v propagandistickém seriálu neradi vzpomínají.

Vladimír Javorský alias Kyslík České televizi řekl: "Vzpomínám na to jako na prokletí. Je to tak neuvěřitelně neustále živá věc, že to pořád člověk slyší, Kyslík, Kyslík. Proč? Vůbec nemám tušení. Jestli to bylo tak pěkně natočené? Nebo jsme byli tak šikovní? Původně jsem to dělat nechtěl, ale pan Scherhaufer mně říkal, že se něco naučím, že pan Sokolovský je fajn, což tedy byl, a taky jsem se něco naučil. Někdy jsem skutečně překvapen, jak je to možné, že tahle figura tak dlouho žije. To se ale tak někdy stane, nějaká ta figura se na člověka lípne a pak s tou visačkou žije."