Napřed se podívejte na fotku a já hned vysvětlím, co právě dělám... Právě nanáším v porcelánce v severočeském Dubí na hrneček pravděpodobně tu nejkřivější linku, jaká kdy za téměř 150 let historie vznikla.
Pobavenými svědky mého počínání jsou generální ředitel porcelánky pan Vladimír Feix a malířka porcelánu Iveta, která zvládá linku (se kterou já se lopotně mořím) jednu za druhou tak lehce, jako kdyby je kouzlila, a hrnečků i dalších pokladů (od nádobí až například po vánoční ozdoby) s tradičním cibulákovým vzorem jí i jejím kolegyním projdou jen během týdne rukama tisíce.Většina jich pak míří do zahraničí, třeba japonský trh je do cibuláku dlouhodobě zamilovaný.
Je docela zvláštní uvědomit si, že nanáším stejnou barvu (jejíž chemické složení je samozřejmě tajné), jaká se začala používat v roce 1864, a také porcelánový hrneček má stejné složení jako v době, kdy se zrodil. 50 % kaolinu, aby byla hmota plastická a po vypálení bílá, 25 % křemene pro tvrdost a stejný podíl živce kvůli průsvitnosti. Část vzorů se nanáší obtisky, které si v Dubí sami vyrábějí.
I to jsem viděla na vlastní oči, ale zkusit jsem si to netroufla. Stačí kousínek vedle a hrneček je zničený (stačil ten, který jsem zlikvidovala kreslením linky - dodnes si myslím, že uvedl kvalitářky do šoku, pokud k nim doputoval). Část obrázku se pak domalovává ručně a profese malíř skla a porcelánu Hrnečky ze série Jihlavanka, sympatické bucláčky, o které si můžete zasoutěžit i na naší stránce, se vypalují dokonce počtvrté, když dostanou jemný nápis. Já píšu místo "Jihlavanka" kostrbatě Divizna a přemýšlím...
Čím to, že tradiční cibulák přežil všechny krize i nové a nové vlny módy, která se nádobí sice týká méně než oblékání, ale existují? "Protože se hodí k nóbl příležitostem i na chatu," usmívá se Vladimír Feix, dvaaosmdesátiletý generální ředitel porcelánky. Muž s moderním myšlením a gentlemanským chováním, které jsem naposledy viděla ve filmu Kristián. "Přizpůsobí se jakémukoliv prostředí a přitom neztrácí noblesu a hodnotu léty jen získává," tvrdí a má pravdu. Přestože většina produkce putuje na asijské trhy, ani "doma" jsme na cibulák naštěstí nezanevřeli.
Ptám se, proč se Asie nechala cibulákem tak okouzlit, a dostávám od pana ředitele jasnou odpověď. "Protože mu rozumějí. Symbolika motivů vychází z asijské filozofie a je tedy pro ně čitelná, jako kdybyste na hrneček nebo co právě držíte v ruce napsali vzkaz."
U zrodu porcelánu "s modrou krví" stál plán vyrobit porcelán cenově dostupný pro tehdejší c. a k. střední vrstvy, kterým by se přiblížily panstvu. V roce 1864 dubský průmyslník Anton Tsichinkel koupil lesní mlýn a začal s výrobou porcelánu. Cibulový vzor vymyslel v roce 1729 výtvarník Johan Kretschmar, výtvarník evropské porcelánky v Míšni, inspiroval se tehdy velmi populárními orientálními a asijskými motivy. A dokonale zmátl celý svět! Nejde totiž vůbec o cibule - jen se podívejte pořádně - jsou to granátová jablíčka. Ale uvádět tenhle omyl na pravou míru by byl boj s větrnými mlýny. Tak tedy cibulák navždy.
Pan generální ředitel s "bucláčkem" Jihlavanka. Takový tvar hrnečku mimochodem dobře drží teplotu kávy i aroma. Ze stejného porcelánu pili třeba hosté na čaji ve Vídni v nějaké měšťanské domácnosti. A teď se dá bez obav strčit třeba do mikrovlnné trouby i do myčky.