Na jednom reklamním plakátu si jí všiml režisér Antonín Kachlík. Obsadil ji do filmu Bylo nás deset a absolventka střední ekonomické školy, toho času fakturantka v podniku Technomat, aniž to tušila, nastoupila v roce 1962 svou hvězdnou dráhu.
Playboy jsem neznala
Hned o rok později točil tvůrčí tandem Jiří Brdečka a Oldřich Lipský skvělou parodii na westerny Limonádový Joe a Olga se ocitla mezi adeptkami na roli naivní a nevinné Winnifred.
Do Prahy jezdila každé léto za přáteli. Natočila ještě několik filmů – za zmínku rozhodně stojí snímek Juraje Jakubiska Dovidenia v pekle, priatelia, který putoval hned po svém vzniku v roce 1970 do trezoru.
Místo mámy dcera
Dcera Sabrina studovala v Evropě i ve Spojených státech a ve filmovém světě se dnes pohybuje stejně suverénně jako kdysi její matka. Pracuje jako úspěšná kostymérka a stylistka hvězd v amerických produkcích. Mluví výborně česky, takže když přijede do Česka, nikdo nepozná, že tady nežije.
Olga bydlí v Praze, její starší sestra Eva ve Švýcarsku; pravidelně se navštěvují.
Média někdejší hvězdu nezajímají, do společnosti nechodí, stýká se pouze se svými přáteli. „O kom se v Česku nepíše, jako by nežil,“ reaguje s úsměvem na poznámky, proč si užívá anonymity.