Báru Hrzánovou dardy nepotkávají

Bára Hrzánová: Dardy mě nepotkávají
Bára Hrzánová: Dardy mě nepotkávají
Zdroj: Story

Po deseti letech se herečka Barbora Hrzánová (48) vrací ke stejné postavě, jen je jí o čtyřicet let víc.

Když před deseti lety začala zkoušet v příbramském divadle hru Hrdý Budžes podle stejnojmenného románu Ireny Douskové, ptal se kamarád Mirek Vladyka jejího muže Radka Holuba: „Nepotřebujete nějaké peníze? Vy jste na tom nějak hodně špatně, že Bára musí hostovat v Příbrami?“ Netušil, že Bára se v postavě Heleny Součkové našla. Četla scénář a říkala si: „Vždyť je to o mně!“ Stejně jako ona si v dětství připadala osamělá, i ve škole trpěla stejně, jen tělocvik jí šel líp... Výsledkem byla cena Thálie a přes pět set vyprodaných repríz. Teď se Bára k Heleně Součkové vrací v Divadle Na Jezerce v dramatizaci románu Darda.

Kde skončila váza Bořka Šípka, kterou jste za Hrdého Budžese před devíti lety dostala?
Za oknem v centru Prahy. Její využitelnost malinko kulhá, protože se do ní vejde asi jenom jedna růže, ale zase je vidět dokonce i z ulice.

Co máte společného s Helenou Součkovou, která dospěla do středního věku?
Je toho dost, i když naštěstí ne osud, který prožívá v naší inscenaci. Ale obě jsme herečky. Obě o divadle za ta léta něco víme a navíc si myslím, že máme velice podobný humor a pohled na svět.

Její „dardy“ vás ale nepotkávají?
Říkám, zaplaťpánbůh, zatím ne.

Koho napadlo, že byste mohla navázat na Hrdého Budžese a vyprávění Ireny Douskové dokončit?
S naší skupinou Condurango jsem křtila knihu Darda a Irena se mě ptala, jestli bych byla ochotná hrát Helenu Součkovou. Kdyby někdo stál o dramatizaci Dardy, že ji zdramatizuje.

Zprostředkovala jste nabídku řediteli Divadla Na Jezerce Janu Hrušínskému?
Ne, takovéhle věci já nikdy nedělám. Honza s Miluškou (Šplechtovou – red. pozn.) četli Dardu, protože znají Hrdýho Budžese a Oněgina, a zajímal je ten třetí díl. Honza sám nezávisle na mně kontaktoval Irenu.

Jak oslovujete Jana Hrušínského: říkáte mu pane řediteli nebo pane principále?
Říkám mu – princi.

Co se vám na knihách Ireny Douskové líbí?
My jsme se s Irenou museli potkat v některém z minulých životů. Já ten její balanc na hranici komična a tragična mám hrozně ráda. Člověk neví, jestli se má smát nebo plakat, tahle forma se mi líbí v literatuře i v dramatické formě.

Jak se vám spolupracovalo s režisérem inscenace Arnoštem Goldflamem?
Arnošt je úžasný režisér, krásný člověk, přitažlivý muž s obrovským sex-appealem, nesmírně laskavý, jemný. A navíc nikdy nemluví sprostě. (Bára výrazně zvýšila hlas, ale Goldflam ji v ruchu před zkouškou nezaregistroval, přestože stál jen pár kroků od nás – red. pozn.)

Na Tháliích jste před lety citovala svou postavu Helenu Součkovou, že „komunisti jsou svině“. Máte pochopení pro Daniela Landu, který teď velmi vulgárně mluvil na Slavících a kromě jiného kvůli volebnímu vítězství komunistů?
Prosím, jestli můžete, tak mě s Danielem Landou nedávejte vůbec do žádné souvislosti. Nikdy!

Dobře, Danielem Landou byste být nechtěla. A co velkým svalnatým černochem, jakého jste si zahrála v kalendáři Proměny 2013?
Ano, chtěla bych být velkým svalnatým černochem. (smích) Ale já jím chvilku byla. Občas zapomínám, jak jsem veliká, ale na fotografování kalendáře jsem se chovala jako velký svalnatý černoch.

Proč je Radek za hezkého, hraje Johna Travoltu, a vy jste dostala tu horší roli?
No, dovolte, já jsem nejkrásnější na celém šírém světě!

Jaká je u vás doma atmosféra, když má jeden z vás před premiérou?
Druhý pomáhá, dělá práce, které ten chudák, co má premiéru, nestačí.

A jaká je atmosféra, když máte před premiérou oba?
Tak to se moc neuklízí.

Hrajete spolu rádi? Trváte na tom, že chcete být obsazení spolu?
Netrváme na ničem. My se nikomu nevnucujeme, ani sami sebe neobsazujeme, ale hrajeme spolu velice rádi.

V Ženitbě vám Radek jako Podkolatov uteče před svatbou. Jak to bylo ve vašem životě, kdo koho naháněl k oltáři?
Nevím, jestli naháněl, ale o ruku mě požádal Radek.

Hrajete doma někdy něco na manžela?
Ne a ani on na mě.

Naučila jste ho cvičit jógu?
Jóga se nedá naučit. Buď k ní dospějete, anebo ne. Jóga je cesta, ale začala jsem s ní první.

Ukázala jste mu cestu?
Kdyby na ni nebyl připravený, tak by to stejně nebylo nic platné. Dospěl k tomu sám. Já byla jen zprostředkovatel.

Co naučil on vás?
Spoustu věcí. Nedokážu takhle jednoduše odpovědět.

Jak se váš syn dostal do vaší kapely Condurango?
Díky tomu, že je výborný muzikat. Velmi slušně hraje na housle a basovou kytaru.

Roste z něho muzikant?
Zaplaťpánbůh ano, ať se tím bude živit, nebo ne. Myslím, že muzika bude vždycky součástí jeho života.

Co vám jóga dává?
Jóga je způsob celého života, radostného a plného.

Další zajímavé rozhovory najdete v aktuálním čísle časopisu Story

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky