Angelika: James Bond v sukních

Angelika aneb James Bond v sukních

Legendární "markýza andělů" ze slavné románové a posléze i filmové série si dokázala poradit v každé situaci.

Plavovlasá hrdinka, provdaná za charismaticky zjizveného Joffreye de Peyrac, toho za svůj románový a filmový život dokázala opravdu hodně. Žila mezi francouzskou aristokracií i žebráckou chátrou, prchala před inkvizicí, nesčetněkrát unikla smrti, zchudla a zase zbohatla, podnikala v čokoládovnictví a v zahraničním obchodě, byla milenkou krále i šéfa pařížské spodiny, plavila se po moři s galejníky, upadla do otroctví a byla zajata v harému... a jen tak mimochodem mezi tím vším stihla vychovat dvě děti. Není divu, že její fanoušci ji nazývali "feministkou v krinolíně" i "Jamesem Bondem v sukních".

Angelika

Jak vznikla Angelika

První ženou, která stála u zrodu slavné Angeliky, byla odvážná dívka jménem Simone Changeux. Dcera námořního kapitána, která se narodila na francouzské Riviéře, napsala svůj první román už v osmnácti. Když jí bylo devatenáct, vypukla druhá světová válka; Simone nasedla na svůj bicykl a z okupované Paříže uprchla do Španělska, protože prý "toužila vkročit na svobodnou půdu". Po válce odjela pro změnu do Konga, kde se chtěla stát novinářkou. Potkala tam svého budoucího muže, o osmnáct let staršího ruského aristokrata Vsevoloda Sergejeviče Golubinova, který hovořil jedenácti jazyky a jeho zájmy - geologie, chemie a hornictví - se pozoruhodně podobaly těm, jimiž měl disponovat Joffrey de Peyrac. Společně se usadili ve Versailles a v místní knihovně sbírali materiál na budoucí historický román.

Angelika

Kdo napsal Angeliku?

Vsevolod sbíral fakta, Simone psala (a celkem nepokrytě přitom pošilhávala po svém velkém literárním vzoru, románu Jih proti Severu). Brzy bylo na světě devět set stran Angeličných dobrodružství. Jejich nakladatel je rozdělil do prvních dvou románů: Angelika, markýza andělů, a Andělika - Cesta do Versailles. A autorce doporučil, aby knihu vydala pod jménem svého manžela, protože spisovatelkám-ženám prý čtenáři nedůvěřují. Vsevolod to ovšem odmítl, a kniha tak nakonec vyšla pod dvěma pseudonymy: Anne a Serge Golonovi. (Kuriózní je, že v americkém vydání byli oba spojeni v jedinou osobu jménem Sergeanne Golon.)

Já JSEM Angelika!

Na začátku šedesátých let ve francouzské kinematografii vzkvétala tradice filmů "pláště a meče", dobrodružných historických podívaných, plných šermovacích scén a romantických zápletek. Angelika do tohoto schématu dokonale zapadala, čehož si jako první povšiml producent Francis Cosne a režisér Bernard Borderie. Odkoupili filmová práva a začali hledat ideální hlavní představitelku. Oslovili všechny filmové plavovlásky té doby: Catherine Deneuve, Jane Fonda i Marinu Vlady. Všechny je ovšem odmítly. Až poté přišla na řadu herečka Michele Mercier, která tehdy byla velmi populární v Itálii, ale ve Francii ji dosud žádná velká sláva nepotkala. O to okázalejší ale byly její hvězdné manýry. Producentům vzkázala, že na kamerové zkoušky se nedostaví: "Už jsem předložila dost důkazů svého talentu. V Itálii jsem hvězda číslo jedna. Všem musí být přece nad slunce jasnější, že já JSEM Angelika," prohlásila. Pak se sice nechala obměkčit, ale zato filmařům v ateliérech předvedla přímo ukázkový záchvat vzteku uražené divy. Kupodivu právě to se jim líbilo. Brali to jako důkaz ohnivého temperamentu budoucí Angeliky. Michele roli získala.

Angelika

Hvězda v mercedesu Michele Mercier

Její hvězdné manýry se ovšem v následujících letech staly barvitým koloritem všech natáčecích dnů. Někdy se odmítla nechat odvézt na plac, protože pro ni neposlali "důstojný automobil" - jen starý citroen naložený jídlem pro catering. Jindy začala stávkovat, protože chtěla mít svůj karavan. Při natáčení v tuniské poušti zase vyžadovala, aby byl na place neustále přítomen její osobní mercedes, což způsobovalo nebývalá srocení lidu, protože podobný automobil v té době v Tunisku vlastnil jenom prezident. (Nutno ovšem přiznat, že její herecký partner Robert Hossein, který hrál Angeličina manžela Peyraka, nezůstával, pokud jde o potížismus, v ničem pozadu: trpěl totiž přímo chorobným strachem ze špíny a bakterií.) Na obranu Michele Mercier lze říci snad jen to, že během natáčení Angeliky prožívala jeden osobní karambol za druhým Její první manžel se ji pokusil zavraždit tím, že vyřadil z provozu brzdy v jejím autě. Když posléze skončil v blázinci, provdala se znovu - ovšem druhý manžel byl chorobný žárlivec, který trval na tom, že bude přítomen u natáčení všech jejích erotických scén (a že jich v Angelice bylo požehnaně).

Angelika nosí smůlu?

Všechny tyto nesnáze vedly k tomu, že filmová sága o Angelice má pouze pět dílů, zatímco v románové podobě jich vyšlo celkem třináct. Své autorce Simone Changeux alias Anne Golon však mnoho štěstí nepřinesly. Podepsala totiž velmi nevýhodnou smlouvu s nakladatelstvím a skončila na mizině. Podobně dopadla i filmová Angelika Michele Mercier, která ve své pozdějí herecké kariéře už nikdy nevystoupila z Angeličina stínu. "Její zvraty štěstěny, vrcholy štěstí a nejhlubší propady se tolik podobají peripetiím mé vlastní kariéry," prohlásila o své hrdince. Narozdíl od ní však Michele Mercier namísto filmového happyendu čekal jen pozvolný ústup ze slávy a posmutnělý osud hvězdy pro pamětníky.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky