Andrea Kalivodová: Nemoc na mě měla pozitivní dopad

Andrea Kalivodová: Nemoc na mě měla pozitivní dopad
Andrea Kalivodová: Nemoc na mě měla pozitivní dopad
Zdroj: Vlasta - Vendula Fantová

Není to tak dávno, kdy se jméno této operní divy objevovalo denně na plakátech velkých hudebních scén. Před časem zmizela. Léčila se, aby se mohla vrátit zpět na pódia. Ačkoliv říká, že má sil víc než dřív, dodává: „Teď se malinko usadím.“

Role v klasickém divadle se zkouší několik měsíců, ale vy zpíváte po celém světě. Jak se to řeší v momentě, kdy jednou vystupujete v Tokiu a vzápětí vás čekají dvě představení v New Yorku? Dostanete třeba do ruky DVD, abyste se to naučila?

Mám spoustu rolí, které jsem se učila podle DVD. Ale samozřejmě jsem zažila i záskoky, kdy jsem se učila jen dvě až tři hodiny před představením a pak jen odhadovala, odkud a kam na jevišti vlastně půjdu. Samozřejmě je dobré mít roli nazkoušenou a pečlivě, až minimalisticky vědět, odkud a kam přijít, kdy zvednout ruku… Ale když zaskočíte třeba za nemocného kolegu, prostě hupsnete do vody a musíte plavat.

Takže to funguje tak, že vám někdo týden předem zavolá, jestli můžete přijet na druhou stranu republiky?

Týden? Třeba den nebo jen několik hodin předem! A někdy opravdu letím na druhý konec republiky. Stalo se mi třeba, že jsem měla jeden večer koncert v Rudolfinu a hned po něm mi volali, jestli bych mohla vzít roli za nemocnou kolegyni, takže jsem druhý den ráno jela do Ostravy zaskočit Carmen. Přihodí se. Je dobré vypomoct a vyjít vstříc.

Text je vždycky stejný? Měl jsem pocit, že velké opery mají několik oficiálních různě dlouhých verzí.

Třeba u Carmen to tak doopravdy je, je ve verzi s mluvenými dialogy a zpívanými recitativy. Samozřejmě umím obě verze, ale stejně si těsně před představením s dirigentem vše projedu. Divadlo je neuvěřitelný adrenalin.

Tenistky už mívají po letech zažitý biorytmus, který jim nedělá neplechu ani při přeletech na jiný kontinent. Potřebujete vy sama pár dní na aklimatizaci?

Zase hodně záleží na časových možnostech a na tom, jak se domluvíte s agenturou, která vás pozvala, nebo s divadlem. Samozřejmě je lepší letět dva dny dopředu, a mít tak prostor pro sebe, rozhlédnout se a jít do toho s vědomím, že prostředí, kde budu vystupovat, už přece jen maličko znám, a s vědomím, že jsem odpočinutá.

Hlasivky jsou klasický sval…

…dokonce dva malé svaly.

Když se bavíme o aklimatizaci, reagují hlasivky nějak na to věčné cestování?

Určitě, ale je dobré nebýt choulostivý, ale odolný pěvec. Já se například otužuju ráno a večer, kdy se sprchuju teplou – studenou – teplou – studenou. A snažím se cvičit. Teď jsem hodně upravovala i svůj režim spánku. Hodně záleží na životním stylu – jaký si ho uděláte, takový ho máte.

Co s vámi udělá klimatizace, když letíte deset hodin přes moře?

Klimatizace mi vadí. V autě ji okamžitě vypínám. V letadle se ji snažím aspoň utlumit.

Kdysi jsem četl, že si řada operních pěvců dává přímo do podmínek, že chtějí mít pokoj, ve kterém se dá otevřít okno. Co po pořadatelích požadujete vy?

Tak otevřené okno určitě ne. Svůj čas využívám na to, abych se velmi pečlivě připravila na svou roli, na cestu jako takovou a rozhodně neřeším, jestli si můžu otevřít okno na hotelu. To by mě ani nenapadlo.

Kolik s sebou vozíte zavazadel?

Mám jeden veliký kufr, který vláčím všude. A musím říct, že na balení jsem docela specialistka. Když cestuju, musím mít všechno při ruce, takže si balím spoustu věcí a věčně platím na letišti nadváhu.

Chodíte včas k odletu?

Chodím. Hlášení ve stylu „Prosíme cestující Andreu Kalivodovou, aby se urychleně dostavila ke gate 02“, se mě netýká. Jelikož jsem i malinko zmatkařka, snažím se všude být raději o trošku dřív než později.

Na jak dlouho dopředu máte zaplněný diář?

Momentálně jsem se dostala do bodu, kdy si práci opravdu vybírám. Nepotřebuji být úplně všude. Pro mě je priorita Národní divadlo v Praze a moje Carmen, kterou tady hraju. Od toho odvozuji své aktivity. A protože mám i řadu koncertů, snažím se, aby byli spokojeni pořadatelé i já, abych byla vždycky v dobré náladě. Dřív jsem měla třeba dvacet pět koncertů za měsíc, teď jsem přece jenom zvolnila tempo. I proto, že jsem se cítila hodně unavená a odrazilo se to ve výsledku i na mém zdraví. Řekla bych, že začínám žít normální privátní život. A ten jsem skoro deset let nežila. Ale i tak vím asi na dva roky dopředu, co kde budu dělat.

Když si takhle přerovnáváte život, uvažujete i o tom, že byste založila rodinu?

No určitě! Asi to má příroda tak zařízeno, že se žena v pětatřiceti ocitne na křižovatce, sedne si, srovná si, co má za sebou a co před sebou, začne bilancovat. Opera je celoživotní perná dřina a velmi náročné povolání. Musíte jí spoustu věcí podřídit. Ale opravdu začínám přemýšlet o tom, že se malinko usadím. Je za mnou deset let tvrdé práce a budování, najednou se srovnaly moje priority, moje touhy. Vím, že teď bych chtěla mít rodinu, a moc se na to těším.

Má to spojitost s tím, že jste před časem byla nemocná?

Samozřejmě. A musím říct, že ta nemoc má na mě pouze pozitivní dopady – jak na člověka, tak i na pěvkyni. Připadá mi, že mi po operaci jde všechno mnohem lépe, mám více síly i energie. A tím, že v těle nebylo něco v pořádku a oni to dali pryč. Tělo se velmi dobře srovnalo, i když to chtělo čas. Nechci zapadat do nějakých klišé, ale negativní věci člověka opravdu formují a měl by za ně poděkovat a být za ně vděčný. Protože když je všechno krásné a slunečné, tak si ani neuvědomíte své krásné chvilky a vlastně si je ani pořádně neužíváte. 

Právě vychází nová Vlasta - nejoblíbenější týdeník pro ženy

V novém čísle najdete:

  • Rozhovor: Andrea Kalivodová
  • Móda: V jednoduchosti je krása aneb 29 modelů, které rozzáří váš styl
  • Jak se rychle zbavit špíčků na bříše
  • Proměna čtenářky Ivety
  • 8 nových parfémů na léto
  • + EXTRA ČASOPIS - zmrzlinové recepty

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky