Když v roce 2003 obdržel snímek Pianista tři Oscary, svět byl na nohou a tleskal. Po Schindlerově seznamu se jednalo teprve o druhý velkofilm o pronásledování Židů za druhé světové války, a třebaže Roman Polański nezapůsobil tolik jako kdysi Steven Spielberg, odvedl skvělou práci. Při sledování ponurého spektáklu o osudech polského klavírního virtuosa Wladyslawa Szpilmana si přitom nešlo nevšimnout jeho představitele, který se zároveň stal laureátem Cen Akademie.

Adrien Brody, v devětadvaceti letech dodnes nejmladší držitel sošky Oscara pro herce v hlavní roli, se stal v podstatě okamžitě superhvězdou, která vyšla odnikud. Charismatický Američan s mladistvou tváří, v jehož žilách koluje evropská krev včetně české, začal zajímat svět. Nutno ale dodat, že Pianista se pro něj stal zároveň prokletím.

KOUZELNÍČEK A RAPPER

Adrien Brody vyrůstal v newyorském Queensu a jeho hlavním koníčkem v mládí byla hiphopová muzika, které holduje dodnes, a čtení komiksů. A také měl jedno nevšední hobby, o němž ještě bude řeč. On sám o sobě říká, že byl divoké dítko s nespoutanou představivostí a že svoji budoucí profesi měl od začátku v sobě. Na kurzy herectví jej nicméně rodiče poslali hlavně proto, aby se zbůhdarma nepotloukal ulicemi s pochybnými partičkami a nepřipletl se k nějakému maléru. A trefili hřebík na hlavičku – citlivý Adrien se ve ztvárňování emocí skutečně našel a jeho talent nešlo přehlédnout. K mezinárodnímu úspěchu v podobě Pianisty se ale musel propracovat přes spoustu malých roliček, které skončily buď zapomenuty, anebo rovnou na podlaze střižny.

Adrien Brody z toho často upadal do melancholie. Těžko se smiřoval s faktem, že jeho snaha může přijít vniveč. Když se ale po Oscarech začaly hrnout role, nastoupil například do snímků King Kong, Vesnice nebo Predátoři. Dle svých slov to ale nikdy nedělal pro peníze, jeho značný, na Hollywood nečekaný idealismus je do jisté míry jeho celoživotním prokletím. Vždycky si vybíral role podle toho, jak ho oslovily, kvůli čemuž jich také hodně odmítl. To je také jeden z důvodů, proč Pianista dodnes zůstává jeho nejslavnějším snímkem a proč Brody nemá rád, když se ho na něj fanoušci a novináři ptají i téměř po dvaceti letech. Přesto lze v jeho filmografii najít zajímavé role. Například part Harryho Houdiniho zkrátka musel vzít: ještě jako dítě se pod přezdívkou Úžasný Adrien bavil předváděním kouzelnických triků svým spolužákům. Král útěků Houdini byl jeho dětský hrdina, Adrien měl jeho plakát v pokojíčku. I díky tomu se naučil věci, které se mu později hodily při natáčení. Sám se pro kameru dokázal vyprostit i ze svěrací kazajky.

Houdini

Život mistra útěků

Nejznámější eskamotér všech dob. Pán zázraků. Jeho úniky dodnes vzbuzují údiv. On sám si dokázal dokonale pěstovat svoji uměleckou image, třebaže nikdy nepředstíral, že by byl nadán nějakými nadpřirozenými schopnostmi. Vedle toho se jednalo o běžného chlapíka, který až nezdravě zbožňoval vlastní matku a byl závislý na přízni publika. Harry Houdini (1874 až 1926) byl fenomenální úkaz a režisér Uli Edel v roce 2014 otevřel kapitoly jeho osudu ve výpravném dvoudílném televizním snímku.