Adéla ještě nevečeřela: Hrušínský dostal za film nejpodivnější honorář v životě

 Adéla ještě nevečeřela je oblíbený film režiséra Oldřicha Lipského
Adéla ještě nevečeřela je oblíbený film režiséra Oldřicha Lipského
Zdroj: Profimedia.cz

Parodie na neohrožené detektivy. To je oblíbený film režiséra Oldřicha Lipského Adéla ještě nevečeřela. Film plný rozmanitých technických novinek a věčně hladové masožravky přilákal do pražského kina Blaník v roce 1978 196 tisíc diváků. Promítal se 15 týdnů 4x denně!

Je pochopitelné, že se snímek musel divákům hned zalíbit. Perfektní herecké výkony doplňuje propracovaný scénář Jiřího Brdečky a kamera Jaroslava Kučery, která nabízí neobvyklé pohledy na hlavní město a malebné pražské hospůdky plné orosených sklenic. Právě fotografie, která vznikla během natáčení, a na níž Rudolf Hrušínský blaženě ochutnává pivní pěnu z půllitru, se zalíbila řediteli jednoho pivovaru, jež ji chtěl do podnikového kalendáře. Rudolf Hrušínský souhlasil pod podmínkou, že mu pošlou k Vánocům nějaké pivo. Ředitel na podmínku kývl a před Vánoci se mohl Hrušínský radovat. Před jeho domem zastavila Avie plná piva. Mimo vysoký honorář, který byl v té době "královský" a čítal 700 Kčs za natáčecí den, si herec dokonale přilepšil.

Jak to doopravdy bylo s masožravkou

O tom by mohla povídat i rostlina Adéla, která si ve filmu hoduje na párcích nebo psech. V reálném světe bohužel krásná masožravka neexistuje, tvůrci se však inspirovali opravdovými rostlinami. Během natáčení se o nemasožravou, ale živou rostlinu staral odborník z vysoké školy. Mlaskající zvuky Adély vytvořil imitátor Antonín "Strýček" Jedlička pomocí namydlených dlaní, vodou napuštěné vany, zvonem ve výlevce, namočeným ručníkem a jedním litrem mléka v tehdejším igelitovém pytlíku. Dosáhl tak dokonalého zvuku, který děsil po shlédnutí filmu především mladší generace.

Mlaskající zvuky Adély vytvořil imitátor Antonín 'Strýček' Jedlička pomocí namydlených dlaní

Redford, Kodet a nakonec Dočolomanský

Roli detektiva a lamače dívčích srdcí Nicka Cartera, který je vždy ve střehu a je neustále překvapený českou mentalitou a hláškami, měl hrát původně pravý Američan. A ne jen tak ledajaký. Tvůrci oslovili samotného Roberta Redforda. Když si ale jeho agent přepočítal honorář z českých korun na dolary, s díky odmítl. Šanci tak dostal Jiří Kodet, který se však nevlezl do předem ušitého kostýmu. To byl hlavní důvod, proč nakonec obsadili charismatického Slováka Michala Dočolomanského. Ten si s natáčením však užil taky své - denně létal z Bratislavy do Prahy na plac a večer zpět, jelikož hrál v divadle. Nakonec vše zvládl a mohl být rád, že se stal součástí úspěšného snímku. Film získal zvláštní cenu poroty na Mezinárodním filmovém festivalu v Miami v roce 1978.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky