Adela Banášová vybočuje ze všech stereotypů spjatých s dlouhonohýma blondýnkama. Není ani hloupá, ani naivní, ani kýčovitě sentimentální. Právě naopak: doslova srší inteligencí a suchým humorem. A právě tyto vlastnosti jí pomohly stát se momentálně nejoblíbenější moderátorkou na Slovensku. Nyní, díky česko-slovenské SuperStar, její popularita dorazila i k nám.

Se svým moderátorským kolegou Leošem Marešem tvoří Adela před kamerou možná trochu nesourodou, ale výborně se doplňující dvojici: zatímco on představuje hyperaktivní, neposedný, zlobivý element, ona je klidnější, usměrňující a vtipně komentující. "Někdy je jeho legrácka na hraně, řekne něco nepředvídaného, musím reagovat a právě to mě spolehlivě nakopne. Jako když chodíte do práce pořád stejnou cestou, ale najednou vás někdo donutí odbočit. Leoš mi mění zaběhanou navigaci. Trénuje mi mozek," vysvětluje Adela.

Ačkoliv SuperStar je vrcholem její dosavadní kariéry, ona sama si od soutěže dokáže udržet rozumný odstup: "Ten pořad je jednoduše dobře vymyšlený a myslím, že na něm není nic zlého. Alespoň v případě, kdy si každý ze zúčastněných uvědomí svoji roli a omezenou trvanlivost své případné popularity. Horší je, když té hře někdo příliš propadne," konstatuje. Pochopitelně, ani ona není vůči svodům popularitu úplně imunní. Když ji při moderování jednoho z prvních finálových večerů první slovenské SuperStar publikum přivítalo nadšeným pokřikem, vnímala to jako jeden z nejsilnějších momentů svého života. Nikdy by si ale nedovolila podobným pocitům příliš propadnout: "Hned vámdojde, že hodnota té síly je nulová, protože titíž diváci budou příště pištět na někoho jiného," dodává.

“Protekční” dítě

Podobně jako mnoho úspěšných hollywoodských herců patří Adela Banášová k lidem, kteří se v dětství museli přizpůsobovat častým a drastickým změnám prostředí. Její otec totiž působil jako diplomat v bývalé NDR a později ve Vídni. Z tohoto období si - kromě vynikající němčiny - odnesla i zkušenosti z nejrůznějších typů školek a škol, ve kterých často zažívala od ostatních dětí různé ústrky.

Politická kariéra jejího otce, který po roce 1989 působil i ve slovenském parlamentu, ale také způsobila, že mnoho lidí považuje Adeliny úspěchy za dílo protekce, ne-li přímo zákulisních intrik. "Když byl můj táta čtyři roky poslancem, spousta lidí předpokládala, že mi všechno zařizuje – třeba to, že pracuju v rádiu. A vlastně to platí dodnes, i když je otec v důchodu," říká a dodává: "Mnozí soudí podle sebe ostatní; když jsou například sami schopni korumpovat, podezírají z toho své okolí."

Ranní šikana

Onu práci v rádiu, přesněji řečeno moderování ranní show ve slovenském rádiu Fun, si ovšem Adela "zařídila" úplně sama, výhradně díky svým schopnostem: vyhrála totiž konkurs, jehož se účastnilo na pět stovek adeptů. První půlrok navíc představoval velmi tvrdý chlebíček - její spolupracovníci totiž s gustem testovali, kolik nová kolegyně vydrží, a podrobovali ji sofistikovanému psychoteroru: "Zpočátku jsem vysílala každou sobotu a neděli od šesti ráno, takže zabité víkendy. Ve studiu sedím ještě za tmy jen s technikem, který se mnou vůbec nemluví, nereaguje. Hnusné napětí. A nakonec zvedne oči: "To zas byla pěkná blbost, cos řekla," vzpomíná. V rádiu Fun působí doposud - letos už desátým rokem. A i když vztahy na pracovišti nabyly od té doby o poznání vřelejší podoby, časně ráno musí být ve studiu neustále. Nestěžuje si - naopak: ranní vysílání prý dodává jejímu životu režim a řád a navíc si na něm trénuje pohotovost v komunikaci, tolik potřebnou i pro moderování SuperStar.

Potkalo mě štěstí

Práce a láska jsou pro Adelu Banášovou dost úzce spjaty – své dosavadní partnery totiž potkala většinou právě při natáčení. Jedním z nich byl účinkující ve slovenské SuperStar, což jí přineslo řadu nepříjemností: chlapec se totiž jen těžko vyrovnával s faktem, že jeho popularita je mnohem pomíjivější než úspěch jeho přítelkyně. Nyní chodí s tanečníkem Peterem Modrovským, se kterým tančila ve slovenské verzi soutěže Let's Dance. A fakt, že její partner také působí v showbusinessu, považuje za výhodu: “Ví, co obnáší být známý. Umí správně dekódovat média, bulvár, rozumí vaší pracovní době.”

Narozdíl od většiny televizních hvězdiček si Adela nikdy nestěžuje na údajnou tíhu popularity ani na obtěžující bulvár. Všechny tyhle nepříznivé stránky slávy vnímá jako součást své práce: “Jsem si vědoma štěstí, které mě potkalo. Nemůžu si na nic stěžovat, aniž bych se pak styděla před někým, kdo má vážný problém. A proč bych si připadala omezovaná? Žiju si normálně – když se chci opít, tak se nejdu opít do města, ale otevřu si s kamarádama láhev v nějakém bytě...”