Manželé Patrik a Markéta Děrgelovi popsali své vtipné seznamování, přiznali se také ke svým fóbiím a prozradili, jak to chodí u nich doma. „On umí krásně dělat, že mě chápe, že mi rozumí, ale já už dneska poznám, že vůbec neví,“ řekla Markéta. „Ty to poznáš?“ divil se Patrik. „Kouká, kýve, a pak mu začne každý očičko jinak mrkat, a to buď znamená, že to musí zpracovat a že se k tomu vrátí, nebo naběhne žíla a je zle. To není, že by dělal, že neví, ale než to doteče do toho mozku, tak to má zpoždění,“ popsala Markéta jejich komunikační procesy. Ani začátek jejich vztahu nebyl jednoduchý.
„To bylo tak, že se mi o Markétce zdálo, tak jsem jí zavolal. Ještě předtím jsem po ní chtěl nějaké lístky do divadla, pro někoho. A po dvou měsících jsem si vzpomněl, že jsem jí nepoděkoval. Tak jsem jí chtěl zavolat, že jí děkuju, ale zapomněl jsem na to. A pak se mi o ní zdál strašně krásnej sen, tak jsem si řekl, že to spojím, že jí řeknu, že se mi o ní zdálo a poděkuju jí. Tak jsem jí zavolal a vypadlo ze mě, jestli se mnou nepojede na lyže,“ popsal prvopočátky jejich vztahu.
Markéta ho ale rychle opravila. „Ty to motáš. On to vždycky zmotá. On mi zavolal, že mi chce poděkovat a že by mě rád za to pozval na oběd, to bylo důležitý,“ vzpomíná Markéta. „To je pravda, to jsem vynechal ten oběd. Ten byl důležitej, protože jsem tam seděl a dvě hodiny jsem poslouchal o jejím bývalém klukovi. To bylo velmi důležitý, proto jsem to v té historce vynechal. Ale na ty lyže jsme stejně jeli. Na těch horách mi řekla, že mi nedá pusu. Přitom já jsem na to šel chytře. Jel jsem na lanovce, přepadlo mě to chtění a říkám si, jak to vymyslet, abych… Nějakou chytrou strategii. Tak jsem si řekl, že nejlepší bude, když se jí na to zeptám nějak pěkně. Tak jsem říkal: Myslíš, že se v tý helmě a v těch brýlích dá dát pusa? A ona říká: Ne,“ dopověděl příběh jejich seznamování Patrik.
I když to na začátku vůbec nevypadalo slibně, dnes spolu mají dvě děti a každý jednu fóbii. Patrik má fóbii z jídla konzumovaného u přátel. „To je katastrofa. Ale je pravda, že už se zlepšil,“ říká Markéta. „Markétka mě vyléčila. Už baštím svobodně. Ještě jsem nedospěl ke společné žranici, kde ti strčí někdo ruce do talíře dřív, než se toho dotkneš. To má snad každej, ne?“ ptal se Patrik. „Nemá,“ uzemnila ho Markéta.
„To je pro mě záhada, když se jde na večeři k někomu domů a klidně to může být kamarád, tak to jako ne, to je hodně opatrný. Ale na benzínce si dá jakýkoli párek. To mu je jedno. Ale od kámoše, to ne. Pak má otravu z nějakýho párku, ale nedá si říct,“ dodala Markéta, která měla pro změnu strach ze squatu, ve kterém Patrik přebýval, když se seznámili. „To je pravda, řekla mi: Tady už nikdy nepůjdu,“ vzpomíná Patrik. Takhle jsem to neřekla, řekla jsem: Sem už nikdy nepůjdu,“ opravila ho Markéta. „Tak jsem musel já za ní,“ dodal Patrik. „A tam se mu líbilo, že jo. Tak už zůstal,“ dodala Markéta. Celý rozhovor sledujte v 7 pádech Honzy Dědka v úterý ve 21.35 na Primě!
