Právě dnes uplynulo deset let od chvíle, kdy zemřel herec Jiří Sovák (†79). Je to skoro neuvěřitelné, protože díky svým nezapomenutelným rolím je tu jakoby stále s námi... Smích rozdává dál!
„Já vám teda do tý školy chodit budu. Ale běda vám, běda vám, jestli mi to nepůjde…“ (z filmu Marečku, podejte mi pero)
Životopis ve zkratce
V případě Jiřího Sováka ho napsat snad ani nelze. Jen úplný výčet jeho divadelních a filmových rolí by zabral několik stránek. Připomeňme si tedy jen pár nejdůležitějších faktů... Narodil se jako Jiří Schmitzer 27. prosince 1920 v rodině hospodského. V roce 1941 absolvoval dramatické oddělení na konzervatoři, ale zpočátku pracoval jako úředník v pojišťovně a skladník. Na profesionální hereckou dráhu nastoupil o dva roky později – hrál
v třebíčském divadle, později v Praze na Vinohradech a nakonec v Národním divadle. První film Nikdo nic neví natočil v roce 1947, jeho poslední filmovou rolí byl strejček ve snímku Vojtěcha Jasného Návrat ztraceného ráje z roku 1999.
„Ital se podívá na ženu a zvážní! Páč ví, že to není žádná legrace. Přistoupí k ní takovým váhavým, pomalým krokem, jako by jí chtěl něco říct, vtom si uvědomí, že ji takhle zblízka ještě neviděl, to ho zlomí a líbá.“ (ze seriálu Chalupáři)
Jiří Sovák a ženy
K ženám prý měl Jiří Sovák velmi kladný vztah. Jeho kolegyně herečky na setkání a spolupráci s ním vesměs dodnes s láskou vzpomínají. Ženatý byl dvakrát – z prvního manželství má syna Jiřího (61), druhou ženu Andulku (72) poznal při natáčení dodnes oblíbené pohádky Dařbuján a Pandrhola. Vzali se v roce 1960 a žili spolu až do hercovy smrti. Sovák na ni nedal nikdy dopustit, často a rád o ní mluvil. Mezi ostatní herce ji ale bral málokdy, chtěl ji mít jen a jen pro sebe...
„Ještě se ho zastávej, klacka. Podívej, češe se jako vopice...“ (ze seriálu Chalupáři)
Složitý vztah se synem
O tom, že se Sovákův jediný syn Jiří „potatil“, není rozhodně pochyb. Poprvé spolupracovali v roce 1966 při natáčení seriálu Eliška a její rod, seriál Chalupáři (1975) a film Marečku, podejte mi pero (1976) pak patří k tomu nejlepšímu z filmografie obou. Jejich osobní vztah ale byl už v této době dost složitý – Schmitzer prý tátovi nemohl zapomenout, že od něj a od jeho mámy odešel. Napjatá situace se pak zcela vyhrotila poté, co mladý Schmitzer způsobil v opilosti autonehodu, při níž zemřel člověk. To mu velmi zásadový otec až do své smrti neodpustil!
„No, co přijde na mě, já se snesu s každým.“ „ Cha chá!“ „ Nech si to!“ (dialog s Františkem Filipovským)
Vtipálek, nebo morous?
Filuta Dařbuján, elegantní Král Králů nebo moudrý čaroděj Vigo ze seriálu Arabela na jedné straně, věčný brblal a vztekloun Evžen Huml z Chalupářů či přísný, ale spravedlivý Jiří Kroupa z Marečku, podejte mi pero na straně druhé. Které role byly Sovákovi blízké a seděly více jeho naturelu? Podle vzpomínek kolegů i manželky Andulky byl Jiří Sovák tak trochu obojí. Na jedné straně velmi společenský, vtipný a milý člověk, na straně druhé přísný a nekompromisní muž, který občas mohl působit jako morous. Buď jak buď, svým divákům po celý život rozdával radost a smích. A rozdává je i dál.
