Staňte se předplatitelem našich časopisů
mojepredplatne.cz

Story 24

  Story 24 Story 24 Zdroj:

  • To, že člověk by měl dělat, co má rád, kromě těch nezbytností, které musí, už ví i TEREZA KOSTKOVÁ
  • MARTIN PÍSAŘÍK vyměnil dobrosrdečného lékaře Oskara za prohnaného policistu Tomáše. Těší se, že nebude tak oblíbený a neprodají mu ani rohlíky.
  • Blíží se MFF v Karlových Varech. Posbírali jsme pro vás zajímavá fakta a kuriózní historky z minulých ročníků.
  • Česká Miss World 2010 VERONIKA MACHOVÁ jako křehká lesní nymfa představuje hlavní trend letošního léta: dlouhé sukně, lehounké šifonové látky a krajky.
  • Zpěvačka OLGA LOUNOVÁ je samá modřina. Nikoli ovšem proto, že by byla nešikovná… právě naopak! Olga totiž nacvičuje show, při níž se vám bude tajit dech. 

     

Zdroj: Vzpomínky na Karlštejn

Nejsem žádný extra filmový fanoušek a musel bych hodně dlouho pátrat v paměti, kdy jsem naposledy navštívil kino a co jsem v něm vlastně zhlédl. Vždycky, když se blíží datum zahájení nového ročníku karlovarského festivalu (věnujeme mu uvnitř čísla obsáhlý materiál), si však vzpomenu na časy, kdy tomu bylo jinak. V dobách před více než dvaceti lety, během letních prázdnin, jsem někdy viděl desítky snímků. S partou kamarádů a kamarádek jsme totiž pravidelně navštěvovali letní kino v Karlštejně. Nacházelo se na úžasném místě, přesně pod majestátním hradem, a mělo neopakovatelnou atmosféru. Kdo tam někdy byl, ví, o čem mluvím. Tady jsem se strachy klepal u Vetřelce, za břicho popadal třeba u Zvířete s Belmondem nebo zažil Perný den legendárních Beatles. A také jsem tu viděl snímek Čtyři přátelé, ze kterého jsem byl úplně vedle… Nikdy nezapomenu na to, jak nás pořadatelé naháněli ve stráni pod hradem, kam jsme se proplížili, abychom se dostali mezi ostatní diváky. Hlavním vchodem to nešlo, nebylo nám ještě osmnáct a tuto věkovou hranici film Pevnost Apačů v Bronxu bohužel vyžadoval. Jistě, naše oči viděly i slabší dílka, převážně produktů kinematografie států socialistického bloku, ale jelikož pro nás teenagery byla návštěva zmíněného amfiteátru téměř rituál, asi bychom šli směr Karlštejn, i kdyby dávali nějakou perlu z Mosfilmu. Nešlo totiž jenom o to »jít do kina«, ale také si cestou dát pivo v Hlásné Třebani na Portsajdu nebo na Růžku, na další vystát frontu v karlštejnské restauraci U Janů a beze strachu z rodičů slastně v hledišti potáhnout z cigarety a pak kouř vypustit tak, aby proťal dráhu světelného sloupce mířícího z promítačovy kabiny na bílé plátno. A když se podařilo se závěrečnými titulky překonat ostych a třesoucí se rukou uchopit kolem ramen dívku sedící vedle vás, šlo prostě o dokonalý večer. V Karlštějně se už drahně let nepromítá a to je možná důvod, proč se já do kinosálů nijak nehrnu. Multikinům prostě chybí ta atmosféra. A rozhodně nejde jen o to, že se nepromítá pod širým nebem a mně už není -náct.

Hezký týden se Story!

Jiří Petříš, zástupce šéfredaktorky

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky