Itálie: těstoviny, mořské plody i knedlíky

shutterstock.com

Když se řekne italská kuchyně, tak si asi většina lidí vybaví pizzu nebo špagety. Tato italská jídla Apeninského poloostrova sice po právu italské kulinářství proslavila po celém světě, ovšem tradiční kuchyně Italů je velice rozmanitá. Značný rozdíl je mezi severní, střední a jižní částí Itálií, což pramení z toho, že každá oblastní kuchyně vychází z vlastních zdrojů a klimatických podmínek. Seznamte se s krajovými specialitami, které můžete při cestě do Itálie ochutnat.

Článek najdete v magazínu Deník pro ženy - měsíčníku, který každý poslední čtvrtek v měsíci obdrží všichni čtenáři Deníku.

V zásadě však společným znakem italského jídelníčku jsou těstoviny, zelenina, ovoce, bílý chléb, který nesmí chybět u žádného jídla, sýry, ryby a mořští živočichové a v neposlední řadě telecí maso a drůbež. Italský jídelníček se skládá z předkrmu, prvního chodu, druhého chodu a na závěr se podává sýr a ovoce.

TRENTINO-ALTO ADIGE

Tento kraj, kam míří řada našich turistů, zejména lyžařů,je nám nejblíž polohou i samotným kulinářstvím. Jak by ne, když jsme ještě před sto lety byly společně součásti Rakouska-Uherska. Krajským městem je Trento. Knedlíky v tomto kraji připravují také, i když trošku jiným způsobem a podávají se spíše jako předkrm. Ale přece jenom tahle kuchyně je o něco vymazlenější a zmíněné knedlíky dostanete skutečně domácí v kdejaké zapadlé vísce. Za zmínku stojí, že hovězí nebo zvěřinový guláš připravují víceméně jako u nás, ale podávají s polentou, tedy kukuřičnou kaší. Pokud jde o vína, stojí za zmínku červené víno Teroldego, které se vozilo na rakouský císařský dvůr a říkalo se mu Tiroler Gold. Z toho nyní vznikl novodobý název Tiroldego. Další vyhlášené víno je Lagrein. Z bílých vín je proslulý Muller Thurgau a Tramin. U Trenta se nachází známá cyklistická stezka Via del vino (Vinařská stezka), a právě na ní leži město Tramino (Tramin).  V létě jsem si tuto cestu sama projela na kole a stojí to skutečně za to.

VALLE d’AOSTA

Tento kraj, dělící se na jedné straně s Francií o nejvyšší horu v Evropě Mont Blanc (Monte Bianco) a na druhé straně se Švýcarskem o známou horu Matterhorn, zvanou v Itálii Cervino (pod níž leží i stejnojmenné proslulé lyžařské středisko Cervinia), těžil po staletí nejen z tradičního italského kuchařského umění, ale obohatil svou gastronomii i o kuchařská tajemství obou sousedních států. Krajským městem je Aosta. Snad nejznámějším jídlem tohoto kraje je fonduta, která se připravuje z místního vyhlášeného sýra zvaného fontina. Tento pokrm je obdobou švýcarského sýrového jídla zvaného fondue. Před podáváním se však do fonduty vmíchají, na rozdíl od švýcarského fondue, žloutky, které ji jednak zjemní, a také částečně zahustí. Pokrm se, tak jako ve Švýcarsku, podává v kotlíku, do něhož si přítomní stolovníci namáčejí kousky bílého chleba.

PIEMONT (PIEMONTE)

Je to kraj sousedící na západní straně s Francií a dělící se o část známého pohoří zvaného Alpy. Hlavním krajským a průmyslovým městem je Turín (Torino) se sídlem světoznámé automobilky FIAT.Kromě toho se v Piemontu produkují známá červená vína, jako je například Barolo, Barbera, Nebbiolo, z bílých pak například šumivé víno Asti spumante. Kraj se též proslavil lanýži (tartufo), svou specialitou. V Piemontu jsou k vyhledávání těchto vzácných hub, které jsou vlastně ukryty pod zemí, určeni psi, kteří se za tímto účelem speciálně cvičí. Též se zde připravuje fonduta podobně jako ve Valle d’Aostě a do hotového sýrového pokrmu se přidává na plátky pokrájený lanýž.

LOMBARDIE (LOMBARDIA)   

Lombardii se občas přezdívá Kraj sedmi jezer, z nichž nejznámějšími jsou Lago Maggiore a Lago di Como. Krajským a hlavním průmyslovým městem tohoto kraje, který se rozprostírá od Alp až po Pádskou nížinu, je Milán. Z kulinářských specialit je známá minestrone (hustá zeleninová polévka), peperonata (zeleninový pokrm, jehož hlavní ingrediencí jsou papriky), nebo milánské rizoto. A dodneška se Rakousko s Lombardií dohadují, kde vlastně vznikl tzv. wienerschnitzel, tedy smažený řízek. Ale u obou národů si určitě pochutnáte. Výrobcem známých sýrů, jako je bel paese či gorgonzola, je rovněž Lombardie.

BENÁTSKO (VENEZIA)

Tento kraj se svým krajským proslulým městem Benátkami (Venezia) leží na severovýchodě Itálie. Z jižní strany je Benátsko omýváno vlnami Jaderského moře, ze severní leží na úpatí Dolomit a na severozápadě částečně dosahuje až k známému jezeru Lago di Garda. Základem kuchyně jsou rybí pokrmy, nechybí však ani rizota, houbová jídla či polenta. Mimochodem rýže pěstovaná u Verony, tedy v Benátsku, je považována za jednu z nejlepších. Oblast je známá i svou produkcí vína. Jmenujme alespoň bílé Soave, Prosecco, z červených Cabernet a Merlot del Piave či Bardolino.

FRIULSKO-BENÁTSKO (FRIULI-VENEZIA GIULIA)

Střediskem tohoto kraje, rozprostítrajícího se v samém východním cípu Apeninského poloostrova, je město Udine. Na severu sousedí s Rakouskem, kde je známý železniční a dopravní přechod Tarvisio, na východní straně má dlouhou hranici se Slovinskem a v dolní části u Terstu, který leží u moře, sousedí s Chorvatskem. Je to malebný, hornatý kraj, který však v roce 1976 zasáhlo silné zemětřesení a trvalo řadu let, než se z této pohromy vzpamatoval. Katastrofa si vyžádala, bohužel, i řadu lidských obětí a za své vzaly i některé historické památky. Podobně jako všude v severní Itálii mají v této oblasti na jídelníčku polentu a pak mnoho dalších pokrmů z kukuřice, která se zde pěstuje. Na talíři samozřejmě nechybí ani ryby.

LIGURIE (LIGURIA)

Ligurie se rozprostírá od Ligurského moře až po Alpy a vrcholky Apenin. Krajským městem je velký a důležitý přístav Janov (Genova), odkud vyplouval na své cesty do Ameriky Kryštof Kolumbus a kde žil spisovatel Salgari, který se proslavil svým románem o Sandokanovi. Základem ligurské kuchyně jsou bezesporu ryby a jiní mořští živočichové, ale je také kolébkou známého pesta a nechybí ani různé pokrmy z masa a zvěřiny, a to zejména ve vnitrozemí a hornaté části této oblasti.

EMILIA-ROMAGNA   

Tento kraj ležící v severní Itálii patří k nejúrodnějším zemědělským oblastem Apeninského poloostrova. Jeho kuchyně je kolébkou nejvyhledávanějších italských pokrmů. Tortellini, slavná mortadella, parmazán, parmská šunka a další druhy salámů a uzenin pocházejí právě z tohoto kraje. Ochutnat je můžete třeba v některé z bezpočtu restaurací ve starobylém krajskémměstě Boloňa (Bologna).

TOSKÁNSKO (TOSCANA)

Krásný kraj plný kopečků a cypřišů. Nachází se zde řada historických míst a měst. V prvé řadě krajské město Florencie (Firenze), dále Siena, Pisa, Arezzo. V této oblasti leží Carrara, místo, kde se těží známý mramor. Vyhledávané jsou i mořské pláže, zejména v okolí Viareggia. Toskánsko se proslavilo i výrobou vína. Tím nejznámějším je červené Chianti. Kromě vinic jsou zde i pastviny s hovězím dobytkem. Právě ze zdejší hovězí svíčkové se připravují bifteky, které nechybí snad v žádné florentské, potažmo toskánské restauraci.

UMBRIE (UMBRIA)

Umbrie se krajinou i gastronomií velice podobá Toskánsku. I zde najdeme starobylá středověká místa, jako například krajské a univerzitní město Perugie (Perugia), kterou navštěvují studenti z celého světa. Nachází se zde také nádherné městečko Assisi, které podobně jako celou oblast před pár lety postihlo silné zemětřesení a známé Giottovy kresby v klášteře sv. Františka z Assisi utrpěly nedozírné škody. V Umbrii je ve velké oblibě jehněčí a telecí maso, ale i sladkovodní ryby, které se loví ve zdejších říčkách a jezerech, z nichž největší a nejznámější je Trasimeno. V neposlední řadě je zdejší vyhlášenou specialitou černý lanýž z Norcie a velice chutná čočka z Pian di Castellucio.

Pokračování gastronomického průvodce po Itálii vás čeká v dalším čísle Deníku pro ženy.

RECEPTY:

CÍSAŘSKÝ TRHANEC PO TRENTINSKU

Suroviny: 150 g hladké mouky, 200 ml mléka, 4 vejce, 30 g pískového cukru, 50 g rozinek, 50 g másla, špetka soli, vanilkový cukr na posypání

Postup: Mléko, žloutky a špetku soli mícháme, dokud nezískáme husté těstíčko, do něhož pomalu přidáváme našlehaný sníh z bílků s cukrem. Nakonec přimícháme rozinky, které jsme předem nechali chvilku máčet ve vlažné vodě. Těstíčko nalijeme do pánve s rozehřátým máslem a opečeme dozlatova po obou stranách. Pak trhanec roztrháme dvěma vidličkami na kousky, posypeme vanilkovým cukrem a podáváme.

ŠPAGETY S OMÁČKOU Z ČERSTVÝCH RAJČAT

Suroviny: 300 g špaget, 500 g zralých rajčat, 3 stroužky česneku, hrst čerstvé bazlky, 2 lžíce olivového oleje, sůl, pepř

Postup: Do mísy vložíme oloupaná, pokrájená rajčata, prolisovaný česnek, hrst natrhané bazalky, vše promícháme s olivovým olejem, mírně osolíme, opepříme a necháme několik hodin uležet v chladu. Potom uvaříme špagety al dente, scedíme je, promícháme s rajčaty a ihned podáváme.

Článek najdete v magazínu Deník pro ženy - měsíčníku, který každý poslední čtvrtek v měsíci obdrží všichni čtenáři Deníku.

 

Nejnovější články

2008 - 2017 © VLTAVA LABE MEDIA a.s.

Všechna práva vyhrazena