Milá Ivano!

V případě jako je Váš, tj. když šéf šikanuje podřízené, se pro ni používá termín bossing. Když šikanují zaměstnanci svého kolegu, říká se tomu mobbing. V Čechách se oba poddruhy šikany vyskytují hojně, podle průzkumů s nimi má zkušenost asi 16% zaměstnanců. Typickým projevem bossingu je permanentní kontrolování, kritika a ponižování. Častou obětí bývají starší zaměstnanci, typicky ženy nad 50 let. Hlavním důvodem šikany je obvykle nekompetentnost vedoucího, jeho negativní osobní vlastnosti a strach ze ztráty kontroly. I ve Vašem případě to tak bude. Šéf je zřejmě typ člověka, který se na vedoucí funkci nehodí, a asi si také rád užívá pocitu nadřazenosti a moci.

Není divu, Ivano, že prožíváte úzkosti, únavu a různé tělesné příznaky.

To jsou typické důsledky chronického stresu. Bohužel nemůžete počítat s tím, že se v práci v brzké době něco změní. Musíte spoléhat hlavně sama na sebe, případně na spolupráci s kolegy.

Metody obrany mohou být pasivní a aktivní:

PASIVNÍ obrana znamená, že se ve stávající situaci snažíte přežít beze škod. Hlavně si zachovejte sebeúctu, neponižujte se. Stále si připomínejte, že chyba není na Vaší straně. Pokuste se obrnit pomyslným psychologickým skafandrem, aby Vám stresy tolik nepronikaly dovnitř. Je to věc cviku – asi Vám to zpočátku moc nepůjde, ale časem uvidíte pokroky. Opakujte si v duchu nějaké slovo nebo větu,kterou se v nepříjemných situacích trochu odreagujete ( třeba „Mě nedostaneš“ nebo klidně třeba i „Vlez mi na záda“ ). Natrénujte si několik stereotypních reakcí, které budete v případě konfliktů a kritiky používat. Např. „To mě mrzí, že se Vám to nelíbí, ale já se snažím pracovat co nejlíp.“ Musíte to říkat klidně a bez emocí, čímž dáte najevo, že respektujete pozici nadřízeného, ale jeho kritiku nepovažujete za oprávněnou. Po odchodu z práce se snažte vypnout, nenosit si starosti domů. (Stačí, že Vás otravují 8 a 1/2 hodiny denně.)

Neomezujte koníčky a čas s rodinou a přáteli, protože to je „dobíjení“, které teď nutně potřebujete.

AKTIVNÍ obrana je akce. Pozice Vašeho šéfa nemusí být tak silná, jak se zdá. Naději na úspěch by mohl mít kolektivní postup – podkopání šéfovy pozice „zdola“. Dáte-li dohromady pár kolegů, můžete se např. obrátit dopisem na vedení nebo požádat o pomoc odbory. (Nemáte ovšem žádnou jistotu, že to k něčemu bude a že to naopak situaci nezhorší.)

Někdy lépe fungují diplomatické metody, např. využívání známostí v jiných odděleních, pomalé šíření informací o tom, v jakém stavu Vaše pracoviště je apod.

Nezmiňuji tu možnost soudního sporu – žaloby na zaměstnavatele- protože to asi nebude Váš případ. Ale je to také jedna z možností.
Povzbuzení a užitečné informace o mobbingu a bossingu najdete v knize „Můj šéf, můj nepřítel“ od psychologa Pavla Beňa, který se touto problematikou zabývá řadu let. Je také předsedou občanského sdružení Práce a vztahy (telefonická linka pomoci 222 728 908 nebo 602 349 848, internetová stránka: www.workrelations.eu.)

Pokud máte pocit, že situaci už opravdu neunesete, neváhejte jít za odborníkem (psychologem, psychiatrem).

Obvykle je možné domluvit si konzultaci po pracovní době, abyste se nemusela z práce uvolňovat. Průběžně se rozhlížejte kolem sebe, zda by se pro Vás někde nenašlo nějaké jiné místo. Třeba jen v jiném oddělení? A kdyby všechno selhalo, vždycky můžete dát výpověď. Žádná práce nestojí za zničené nervy a zdraví.