Velikonoční půst: Zvyky a tradice

Shutterstock.com, Vladimir Wrangel / Shutterstock.com

Popeleční středou končí masopustní veselí a začíná období jarního půstu, které nás má během šesti týdnů připravit na bujaré velikonoční oslavy. Pojďte si s námi projít všechny tradice a zvyky.

Masopust má původ v pohanském rituálu vítání jara a oslavou konce zimy, kdy lidé oslavovali plodivou sílu země pro zajištění nové úrody a loučili se s krutou paní Zimou.

Koncem masopustních oslav vstupuje Země do nové etapy. Přichází Popeleční středa a s ní čtyřicetidenní období velkého jarního půstu, během kterého se má člověk připravit na nejvýznamnější křesťanský svátek - na Velikonoce.

Popeleční středa

Je označována také jako Černá, Škaredá nebo Smetná, je začátkem celého čtyřicetidenního postního období, které je spojeno především se šesti následujícími nedělemi.

Proč právě středa?

Odpověď hledejme mezi 6. a 7. stoletím, kdy byl začátek postního období přeložen z 6. neděle před Velikonocemi na předcházející středu, a to především z toho důvodu, že neděle nejsou chápány jako postní den, a proto se do postní doby nezapočítávají.

Od konce 11. století pak kněží na Popeleční středu udělují věřícím znamení kříže, tzv. Popelec, vyjadřující připomínku pomíjivosti pozemského života a doprovázen slovy: "Pamatuj, že prach jsi a v prach se obrátíš." Člověk přijetím popelce před Bohem symbolicky přiznává své hříchy a vyjadřuje svou vůli obrátit se k lepšímu životu.

Letos připadla Popeleční středa na 10. února.

 
Mateřská dovolená Ošetřovné Kalkulačky
comments powered by Disqus

Související články

Celý program

2008 - 2016 © VLTAVA LABE MEDIA a.s.

Všechna práva vyhrazena