Nejen ceny energií a nájmů stále stoupají, ale i za potraviny české domácnosti vydají o něco více. Výdaje za bydlení a za potraviny se blíží v obou případech k 20 % z veškerých výdajů domácností. Je jasné, že v oblastech, kde není dostatečná konkurence, ceny potravin rostou, a to se odráží i rodinných rozpočtech. Naštěstí se na venkově dá ušetřit na zemědělských produktech a mase díky vlastním políčkům, zahrádkám či malým hospodářstvím. Kolik peněz tedy vydají tři rodiny, ve třech různých oblastech ČR?

Tři rodiny a jejich výdaje

Všechny tři sledované rodiny mají jedno společné – jde o mladé rodiče a malé dítě. Dál už se ale podstatně liší. Mají různé příjmy, rozdílné náklady – na bydlení, energie, dopravu a hlavně na potraviny.

Příklad 1

Rodina z Prahy

Paní Jitka je sice na rodičovské dovolené s dvouletým synkem Tadeáškem (rodičovský příspěvek 7 600 Kč), přesto si ještě přivydělává jako grafička. Významně se tak podílí na vylepšení rodinných příjmů. Její manžel Jiří pracuje jako dopravce. Žijí v Praze, v obecním bytě. Náklady na bydlení a energie jsou v jejich rodinném rozpočtu velmi zatěžující položkou. Rozhodně srovnatelnou s výdaji za nákup potravin.

V rychlém životním tempu, které v hlavním městě panuje a které ovládá i tuto rodinu, nezbývá čas na malé nákupy. Třikrát měsíčně se rodina vypraví na velký nákup autem do hypermarketu Tesco. Během týdne Jitka maximálně dokoupí pečivo nebo chleba cestou z práce. Nejvíc peněz padne za maso, a pak také za pivo, které nesmí v lednici chybět.

Měsíční náklady za potraviny: cca 8 000 Kč, což odpovídá 17 % z příjmů rodiny.

Příklad 2

Rodina ze Šumavy

V malé obci na Prachaticku žije další mladá rodina. Paní Romana je na rodičovské dovolené s tříletým Danielkem (rodičovský příspěvek 7 600 Kč). K tomu si ale ještě přivydělává v místní samoobsluze. Její manžel Radim je stavbyvedoucím. Naštěstí rodina bydlí ve vlastním domečku. Na pravidelné nákupy v supermarketu není ani pomyšlení. V nedalekém Vimperku totiž fungují jen menší prodejny Penny a Lidl. Sem se rodina vypraví jednou za měsíc. Veškeré další nakupování zvládne paní Romana v samoobsluze, kde pracuje. Je jasné, že ceny v takové prodejně jsou podstatně vyšší než v hypermarketech ve velkých městech. Za kupované potraviny tedy rodina vydá poměrně hodně peněz. Na druhou stranu na zahradě chovají slepice, kachny a králíky, takže bílé maso a vejce mají své. Jednou za půl roku si navíc společně s rodiči paní Romany koupí půlku prasete, což vyjde levněji, než nakupovat drahé maso v obchodě. Přes léto rodina těží také z plodů vlastní zahrádky – zeleninu, jablka i brambory mají vlastní.

Měsíční náklady za potraviny: cca 6 000 Kč, což odpovídá 26 % z příjmů rodiny.

Příklad 3

Rodina z Ostravska

V obecním bytě na okraji Karviné žije rodina pana Martina. Jeho žena Ester pracovala dříve jako vedoucí prodejny v železářství, za prací ale musela dojíždět až do Ostravy. Nyní je doma s roční dcerkou Vanesou (rodičovský příspěvek 7 600 Kč). Pan Martin se živil jako řidič autobusu městské veřejné dopravy. Pro chronické problémy s bederní páteří však musel pracovní poměr ukončit. Už dva měsíce je tak registrovaný na úřadu práce. Zatím pobírá polovinu svého původního platu (tj. 6 750 Kč). Vzhledem k trvalým zdravotním obtížím se ale rozhodl pro rekvalifikaci, jakmile nastoupí do kurzu, bude pobírat 60 % původního platu. Rodinné příjmy tedy utrpěly citelnou újmu a rozpočet se tak omezuje pouze na nezbytné položky. Na prvním místě jsou potraviny a oblečení pro malou Vanesu. Rodina nejvíc utratí za čerstvé ovoce, zeleninu a mléčné výrobky. Maso kupují jen výjimečně. Naštěstí Esteřiny rodiče podporují rodinu své dcery, jak se dá. Díky tomu nestrádají tolik, jak by mohli a nemusejí dcerce skoro nic odpírat.

Měsíční náklady za potraviny: cca 4 500 Kč, což odpovídá 31 % z příjmů rodiny.