Ať tak nebo tak, téma kapesné je věčné a často vnáší do rodinné pohody hodně rozporů. Existuje ale správné řešení?
Rodiče se dají rozdělit do dvou skupin – na ty, kteří svým dětem dávají kapesné pravidelně a na ty, kteří dětem přispívají průběžně a jenom na konkrétní účely. A vlastně je tu ještě možná další skupina – rodiče, kteří svým dětem nedávají vůbec žádné peníze. O té dnes ale řeč nebude. Ať už tak nebo onak, kapesné jsou první vlastní peníze, které vaše dítě má. S nimi se učí hospodařit, přemýšlet ekonomicky a možná právě těch pár korun naučí vašeho potomka šetřit nebo naopak rozpustile rozhazovat. Jak ale naučit děti s penězi zacházet správně? Jaká jsou pro a proti pravidelného přísunu peněz vašim potomkům?
Kapesné
Pravidelné kapesné nebo nárazové dávky?
Už vaši rodiče vás v pravidelných intervalech zásobovali přiměřeně vysokým finančním obnosem na vaše drobné výdaje. Tak proč v tradici nepokračovat a nedávat i vašim dětem kapesné? Otázkou je, jak vysoké by kapesné mělo být a jak často je vyplácet. Z časového hlediska jsou nejlepší kratší – týdenní nebo čtrnáctidenní intervaly. Do měsíčního kapesného se totiž už špatně promítají stržené korunky za prohřešky, nebo naopak odměny za pomoc v domácnosti či za dobré vysvědčení.
Pravidelnost má své výhody
Pravidelné kapesné má určitě svoje výhody. Nemusíte dlouze dumat, kolik dětem dát, rozmýšlet se, jestli částky, které po vás potomci vyžadují, nejsou přemrštěné a věci, které si chtějí koupit, nejsou nesmysly. Na druhou stranu – nepravidelný příjem peněz, které jsou vyhrazeny jenom na konkrétní účel, nenaučí děti myslet ekonomicky a s financemi hospodařit. Když děti dostávají pravidelné kapesné, které by jim mělo pokrýt denní výdaje (například na nápoje nebo malou svačinku ve škole), mohou si z něj našetřit i na vytoužené věci. A když rodiče vidí, že dítě se snaží s penězi hospodařit, je jednodušší mu přispět.
Zaručený recept neexistuje
Horší už je otázka, kolik peněz dětem dávat. Samozřejmě závisí na věku dítěte, jestli dojíždí, kupuje si svačiny, chodí na obědy. Zaručený recept neexistuje, a tak vám nabízíme několik nápadů a tipů, jak se s tímto problém vypořádali další čtenáři.
Kapesné
Jak to vidí rodiče...
Jana (39), Prostějov
„Mám dvě dcery ve věku 11 a 13 let. Otázku kapesného řešíme pořád dokola. Dřív jsme holkám dávali pravidelně 50 Kč na týden, což té mladší stačí. Zato starší dcera se neustále dožaduje dalších peněz, protože její spolužáci prý dostávají také víc. Sama ale moc nevím, za co, kromě jídla, může utrácet. Oblečení a potřeby do školy kupuji dětem sama, kapesné mají na drobné výdaje – třeba na pití ve škole. Moc dobrý přehled o jejich výdajích tedy nemám, ale nechci je pořád hlídat. Ať si samy přijdou na to, že když všechno utratí v pondělí, po zbytek týdne se budou muset omezovat.“
Petr (43), Kladno
„Zkoušeli jsme našim dětem – 15letému synovi a 13leté dceři dávat pravidelné kapesné, ale neosvědčilo se to. Kromě toho totiž neustále vyžadovali další peníze, a tak jsme se s přítelkyní rozhodli dávat jim peníze jenom na konkrétní účely. Myslím, že tak máme mnohem lepší přehled o tom, za co děti utrácejí.“
Zdeňka (35), Polička
„Vím přesně, že můj dvanáctiletý syn potřebuje každý týden 120 Kč na obědy ve škole, pak 55 Kč na autobus do školy a navíc mu dávám dalších 30 Kč na pití nebo sušenky. Zatím mu to stačilo. Horší už to je ve chvíli, kdy si usmyslí, že chce něco, co mají ostatní děti. Naposledy to byl MP3 přehrávač. Bohužel jsem mu ho nemohla koupit hned, ale přispěla i babička s dědou a nakonec to vyšlo tak, že ho syn dostal k narozeninám.“
Jak to vidí děti...
Kristýna (10 let)
„Rodiče mi dávají dvacet korun na týden. Stačí mi to. Kupuju si občas bonbóny a kolu. Když jsem chtěla mobil, máma mi dala svůj starej.“
Petr (15 let)
„Nedostávám pravidelně kapesné, ale táta mi každý týden nějaké peníze dává. Většinou tak stovku. A co si kupuju? Pití z automatu ve škole, hranolky a hamburgery u McDonalda nebo kredit do mobilu. Naposledy jsem víc peněz potřeboval na nový playstation a máma mi ho bez problémů koupila.“