Mohlo by vás také zajímat: ob týdne: Mazlichůva.
Markovi je 30 let a před rokem si založil vlastní živnost. Minipivovar Slepý krtek vybudoval na bývalém nádraží, kde i bydlí. Vlaky už do těchto končin sice nejezdí, zato cestu sem si najde spousta fanoušků kvalitního piva.
Jak vás napadlo založit si svůj pivovar?
Nebyl to jen tak nahodilý nápad. Studoval jsem školu na výrobu piva a během těch let se to člověku prostě dostane pod kůži. No a pak už nemůže jinak. Já jsem po škole ale do pivovaru nenastoupil, protože většina se jich v tu dobu rušila. Pracoval jsem nějaký čas v Cukrovaru a Lihovaru TTD Dobrovice a deset let pomalu šetřil na budoucí pivovar.
Co jste vystudoval?
Mám Střední průmyslovou školu potravinářské technologie, obor kvasná technologie. To v praxi znamená výroba piva, vína a lihovin, ale během těch let jsme se dostali téměř ke všem potravinářským provozům. Ve čtvrťáku jsme se zaměřili na pivovar, ve škole jsme měli i jeden malý vlastní. Chodili jsme také do Braníku a Staropramenu na praxe, protože škola je v Praze.
Co vám na vašem povolání nejvíc vadí?
Moc toho nebude, pracuji z domova, takže jsem spokojený. Ale vzhledem k tomu, že pivovar je nejmenší v Čechách, jedna várka obsahuje 50 litrů a vše je manuální, tak asi ta pracnost. Uvařením padesáti litrů piva strávím 9 hodin a to nemluvím o ručním stáčení piva do lahví.
Jaký je váš měsíční příjem? Kolik např. vyděláte na jedné lahvi piva?
Tak to raději nesleduji. Pivovar se teprve rozvíjí, tak je to nahoru dolů. Pořád je co kupovat a platit. Navíc se to liší i podle ročního období. Nemáme totiž hospodu, a tak pivo od podzimu do jara dodáváme do speciálních hospod, a tím se zisk rapidně snižuje. Zatímco přes léto jej prodáme při dni otevřených dveří přímo v pivovaru. Pak je výdělek okolo osmi až deseti korun na pivu.
Které chvíle byly v tomhle podnikání pro vás nejnepříjemnější?
Asi rozhodnutí se do toho pustit. Opustit celkem dobrou práci a jít do té nejistoty. A pak doba, než jsem vyřídil všechna povolení a vlastně dlouho nevěděl, jestli se někdy dostanu až k prodeji piva, nebo se zadrhnu na nějakých povoleních.
Popište, jak vypadá váš pracovní den?
Pracovní dny jsou různé. Jedny trávím vařením piva, což obnáší celodenní a někdy i noční práci ve vyhřáté varně. Jiné trávím sudováním piva a stáčením do lahví. Další rozvozem, protože dodáváme do Prahy, Liberce a dalších vzdálených měst, takže to jsou často celodenní výlety. A nakonec vlastním přímým prodejem o víkendech, nebo víkendovými kurzy vaření piva, kde učíme lidi, jak si uvařit vlastní pivo v hrnci na plotně.
Kdy jste se v práci nejvíc nasmál?
Nejvíc se nasměju při dnech otevřených dveří. Vystřídá se u nás během dne spousty lidí i kamarádů a vypijí hektolitry piva. Pak je opravdu veselo.
Máte něco jako deformaci z povolání?
Doufám, že ne. Můj vztah k pivu je spíš takového vinařského charakteru. Rád ochutnám nová a cizí piva, ale v malém množství. Tak snad mi jen tak nenaroste takový ten klasický pivní pupek. To by byla ošklivá deformace. Snad jen když si dám někde zkažené pivo, tak už nedělám jako by nic, ale vracím ho.
Jaké máte pracovní plány do budoucna?
Nejbližší plán je zvětšit varnu piva, tak abych netrávil vařením celé dny a noci, ale uvařil ho víc najednou. Pak plánujeme udělat nějaké letní posezení, abychom mohli mít pravidelnou otevírací dobu. V zimě budu taky trávit hodně času kurzy vaření piva. Zájemců je čím dál víc a už se moc těším, až se v létě s kurzisty zase setkáme a společně ochutnáme, co kdo přinese. A v neposlední řadě se snad konečně dostanu k tomu trochu procestovat Čechy a ochutnat většinu nových pivovarů, které nyní rostou jako houby po dešti. Protože i to je součástí mé práce.
