Bez zpěvu a hudby si svůj život asi už nedokážeme ani představit. Jsou pevnou součástí našich pracovních dní, odpočinku i společných chvil s lidmi, které máme rádi. Ani ve vztahu matka – dítě by neměly zpívání a muzika chybět. V každé učebnici vývojové psychologie se dočtete, že první senzomotorické reakce na hudbu se začínají vytvářet už v 8. týdnu těhotenství, kdy reakce na zvuk předpokládá funkční mozek, vyvinuté kosti a kůži. Miminko zachycuje zvuky nejen ušima, ale hlavně skrz kostru, která slouží jako zesilovač.
- Pozitivní vliv hudby na matky a jejich děti v období před porodem i po něm je jednoznačně prokázaný. Lékařská společnost novorozeneckého lékařství považuje tuhle aktivitu za velmi prospěšnou.
„Každý z nás v nějaké formě potřebuje hudbu. Proč by tomu mělo být jinak u nenarozených i čerstvě narozených dětí? Jejich organismus prožívá nejdynamičtější období celého lidského života. Právě maminčina řeč či hudba může být jednou z nitek přediva spojujícího duše matky a dítěte. To, do jaké míry maminka naslouchala svému miminku v těhotenství, má pak obrovský význam pro jejich vzájemné naslouchání po celý následující život“, říká MUDr. Lumír Kantor, Ph.D., primář Novorozeneckého oddělení Fakultní nemocnice v Olomouci a vědecký sekretář České neonatologické společnosti ČLS JEP.
A dále vysvětluje: „Moderní vyšetřovací metody umožňují nahlédnout na to, co se v mozku dítěte děje. Víme, že silný hluk vyvolává srdeční odpověď už od 18. týdne těhotenství. Ve 25. týdnu už hluk vyvolává pohyby či kopání, ve 29. týdnu je odpověď na zvukové stimuly přítomna spolehlivě a v 35. týdnu těhotenství už sluch odpovídá úrovni sluchu dospělých. Během posledního trimestru těhotenství dochází ke zvětšování rozsahu frekvencí, které je plod schopen vnímat. Je také jisté, že plod v děloze slyší hlas matky i zvuky v jejím nejbližším okolí.“
Celý článek si můžete přečíst v aktuálním čísle časopisu Vlasta.