Stáváte se součástí této rostoucí skupiny, nebo jste stále přesvědčení, že se při nákupu potravin vyplatí šetřit? Vyhledáváte slevové akce v supermarketech, výhodná balení, nakupujete po kilech levné zmrzliny či čokolády s obsahem ztužených tuků? Věděli jste, že za hranicemi směrem na západ si velké řetězce nedovolí zákazníky takto balamutit? Silné spotřebitelské organizace i státní kontrola to nedovolí.

Cena, nebo kvalita?

Nejen ekonomická krize způsobila, že Češi utrácejí za nekvalitní výrobky, jídlo v akcích a upřednostňují plné košíky před kvalitním jídlem.

„Lidé mají hluboko do kapsy, a tak si kupují převážně levné a nekvalitní, často ‚akční‘ zboží,“ říká výživový specialista Ivan Mach. Český zákazník totiž v hodnocení kvality stále tápe. Na rozdíl například od Německa není veden jasnou a přehlednou certifikací potravin. Různými akcemi a slevami je navíc naváděn k nákupu často odpadového zboží. Rozhoduje se především podle ceny a to, že potravina obsahuje náhražky přírodních tuků, rafinovaný cukr a sůl nebo že pečivo je výhradně z bílé pšeničné mouky, ho nezajímá.

„Rostoucí počet celiaků je zřejmě důsledkem nadměrné spotřeby pšeničné mouky, kterou pekaři preferují, protože se z ní snadno a levně peče, a „maskují“ její sníženou nutriční hodnotu obarvováním pečiva,“ konstatuje Ivan Mach. Konzumace nezdravých a nutričně nevyvážených potravin je tak podle něj i dalších odborníků na výživu jednou z hlavních příčin růstu civilizačních chorob u nás. Česká republika je stále první na světě ve výskytu rakoviny tlustého střeva, čeští muži jsou už nejobéznější v Evropě.

Neobyčejná voda

Pro zdraví je ale důležité nejen to, co člověk jí, ale také co pije. Dodržování pitného režimu není káva po obědě nebo tři piva cestou z práce. Alkohol, káva, černý čaj se do přibližně 2 litrů tekutin, které by měl každý denně vypít (sportovci nebo těžce pracující i více), podle mnoha výživových poradců nepočítají. Měli bychom je naopak „zapíjet“. Kvůli „prázdným kaloriím“ k tomu ale nejsou vhodné ani sladké sycené limonády. Obyčejná voda z kohoutku zase neobsahuje minerály, které tělo k fungování potřebuje. Ze zprávy Státního zdravotního ústavu vyplývá, že pouze 21 % obyvatel je zásobeno vodou s minimální doporučenou koncentrací vápníku a pouhých 5 % pak hořčíku (Zdroj: SZÚ, Monitoring zdraví obyvatelstva). Nízká hladina minerálů v těle může také způsobit, že se vodou z kohoutku doslova proléváte, ale pořád máte žízeň. Minerály, jak dokazuje nedávný výzkum, ideálně doplňuje minerální voda. Přírodní minerálky se navíc na rozdíl od vody z vodovodu chemicky neupravují.