Papírové kapesníky

Ještě před pár lety bylo tahání textilních posmrkaných zmuchlanců z kapsy a jejich lisování pod polštářem docela běžnou záležitostí. Za objev „látkáče” mohou staří Římané, ovšem pro ně byl tehdy zdobným módním doplňkem a známkou urozenosti majitele. Kapesníky, stejně jako dámské vložky a miminkovské pleny, prošly začátkem 20. století úžasným vývojem. Došlo k vítězství papíru nad látkou! Na rozdíl od svých pracích předchůdců jsou hygieničtější, všestranně použitelné a některé dokonce voní nebo obsahují olej, takže nos zůstane jako v bavlnce. Pokud chcete být „eko”, seženete i recyklované.

Tip KAFE.cz:

Před praním zkontrolujte kapsy (zejména tmavého) oblečení. Omylem vypraný papírový kapesník může nadělat slušnou paseku. A pozor na použití kapesníčku s mentolem místo toaletního papíru!

Propiska

Napadlo vás někdy, za co tahle psací potřeba vděčí svému názvu? Při tlaku přes kopírovací papír zanechává čitelnou kopii – propisuje! První patent byl zapsán už v roce 1888 a od té doby se vychytávaly chyby… Rozedraný papír od plnicího pera a šmouhy nekvalitních kuličkových per rozčilovaly maďarského novináře jménem László Bíró. Po vzoru „udělej si sám” stvořil propisku s použitím tuše tiskařských strojů, která se rotováním kuličky plynule uvolňuje ze zásobníku, přenáší na papír a rychle schne. Vynález se začal komerčně využívat od roku 1938. S dnešní propiskou napíšete čáru dlouhou až 9 km a seženete ji za pár i za několik set tisíc korun.

Tip KAFE.cz:

Kdybyste se náhodou chystala do vesmíru, vězte, že ve stavu beztíže propiska nefunguje. Chybí tlak vzduchu, který uvolňuje barvivo. Američané proto v roce 1965 vyrobili pero pro kosmonauty „Space Pen”, které je dodnes v prodeji.

Žvýkačka

Archeologové odhalili, že svoji žvýkačku žmoulal v ústech už pračlověk před pěti tisíci lety! Používal například březovou pryskyřici, která díky svým antiseptickým účinkům prospívala dásním. I když se museli obejít bez bublin, Mayové žvýkali ztvrdlou šťávu z gumovníku, indiáni smrkovou mízu. V Česku se začátkem 20. století začala prodávat žvýkačka Rici poté, co důvěrník pražského podnikatele vyčmuchal výrobní tajemství v americké továrně. Žvýkání dnešního polyvinyl acetátu je sice trnem v oku učitelkám škol a v Singapuru je dokonce od roku 2004 zakázáno, ale skvěle pomáhá k uvolnění, koncentraci, zdravým zubům a čerstvému polibku.

Tip KAFE.cz:

Psychologové tvrdí, že vůně máty stimuluje část mozku, která registruje a vyvolává pocit nasycení. Když vás honí mlsná, loupněte na jazyk větrovou žvýkačku – zabijete tak několik much jednou ranou!

Jelení lůj

Tradiční pomáda v tyčince už dávno není jen pro lyžaře a řečníky, kterým často vysychají rty. Využití tuku z jelení zvěře k péči o suchou a drsnou pokožku opěvoval už starověký lékař Hippokrates. Základem kouzelné tyčky je mix tuků, vosků a olejů, které zvláčňují a chrání choulostivou kůži na rtech. Kromě klasického pečovadla bez parfému seženete kolem dvaceti nejrůznějších druhů a vůní. Jelikož jsou to právě rty, které v zimě nejvíc trpí, dopřávejte jim mastný kabátek (nejlépe s UV filtrem) v sychravém období každý den. Pokud netoužíte po výměnném obchodu s mikroby, opary a zanícenými koutky, balzám na rty nepůjčujte kamarádce.

Tip KAFE.cz:

Je vám líto jelenů? Nemusí! V dnešní době má jelení lůj společného s těmito zvířaty asi tolik jako tygří mast s tygry. K dostání jsou i regenerační tyčinky s jelením lojem na rostlinné bázi.

První díl si můžete přečíst ZDE a na další se těšte zase za týden.