Jsem na mateřské a bojím se, že z toho zblbnu!

Jste matka? Buďte na to hrdá!

MUDr. Zuzana Krausová
MUDr. Zuzana KrausováPsychiatrička s dlouholetou klinickou praxí, která má psychologii tak trochu za své hobby. Je jí padesát let, má tři děti od dvanácti do čtyřiadvaceti let, vlastní psychiatrickou praxi spolu s kamarádkou, uslintaného psa - boxera, a manžela, o němž není známo, zda doma pomáhá...

Milá Marto, nezoufejte :-)! Skoro každá žena na mateřské dovolené zažila něco podobného. I když se na dítě těšila a miluje ho, občas to na ni padne: Pocit, že život běží dál bez ní, že je vězněm své domácnosti a koloběhu povinností. Že den ze dne víc „blbne", že se vytratila její osobnost. Výrazněji to pociťují ženy, které jejich práce bavila, anebo ty, které se odchodem na mateřskou dostaly do určité sociální izolace.

Nejste tedy žádná krkavčí matka, je to velmi normální pocit. Vím o tom své, sama jsem si to prožila třikrát. Proto také mohu kvalifikovaně tvrdit, že mít dítě je bezvadná věc. Je to ženské privilegium, které muži nikdy nemohou prožít a které nevyváží žádný kariérní úspěch. Všechny případné potíže za to stojí. Nezapomeňte si tohle uvědomit vždycky, když na vás přijde tzv. „mateřská frustrace".

V životě to chodí tak, že všechno má svou cenu. Cenou, kterou platíme za děti, je mimo jiné dočasná zranitelnost a omezení. Je to prostě přírodní zákon, který nemůžeme úplně potlačit. Jako matky přerušíme většinou práci, nevyděláváme, staráme se o dítě, jsme závislejší na okolí než dřív. Po určitou dobu je (nebo by mělo být) dítě prioritou. Nenechte se zmást lifestylovými časopisy, které popisují matky - ředitelky aneb „jak úspěšně skloubit vysoké pracovní nasazení s mateřstvím". Ve skutečnosti to s malým dítětem moc nejde a je otázka, jestli si dotyčné dítě neodnese do dalšího života citovou deprivaci, i když mu zdánlivě nic nechybí. Základní potřebou dítěte v prvních letech života je totiž přítomnost matky a pevná citová vazba s ní (nebo jiným stálým pečovatelem, který matku nahradil. A tím se nemyslí najatá slečna k dětem.). V této době se nejvíc formuje osobnost dítěte, jeho celoživotní citová stabilita. To se už nedá později dohnat, zatímco kariéra a všechno ostatní většinou ano.

Pokud jste tedy, Marto, s dítětem doma a věnujete se mu, dala jste mu tím základ na celý život.

To samozřejmě neznamená, že matka musí obětovat všechno dítěti a nemít vlastní život. V rozumné míře si naopak musí zachovat zájmy a společenské kontakty, protože jinak by brzy podlehla syndromu rodičovského vyhoření. Najít přijatelný kompromis mezi potřebami dítěte a svými vlastními je hodně těžké a každá z nás, matek, s tím neustále zápolí. U většího dítěte a vhodné profese se dá uvažovat o menším pracovním úvazku nebo práci z domova. Pokud už opravdu šílíte, zkuste to.

10 rad, kterak se nezbláznit na mateřské dovolené! (Ne že by to bylo úplně jednoduché)

 

1/ Jste matka na mateřské? Buďte na to hrdá! Je to exkluzivní funkce, která není dopřána každému (bezdětné ženy by vám mohly vyprávět).
2/ Nepokoušejte se být dokonalou matkou. Stačí, když budete docela dobrá matka. (Dokonalost, jak známo, neexistuje.)
3/ Nenechte se ovládnout myšlenkou „co všechno jsem ztratila". Dočasně jste asi musela leccos opustit, ale teď je na určitý čas vaší prioritou dítě. Jak poroste a bude vás méně potřebovat, můžete se zase víc věnovat všemu ostatnímu. To, co svému dítěti dáte v prvních letech života, je nejdůležitější.
4/ Ovšem i oddaná matka si občas potřebuje odpočinout a odreagovat se mimo domov. Ku prospěchu svému i dítěte, protože odpočinutá matka je mnohem vyrovnanější než taková, která se z domova nemůže hnout ani na krok. Proto: žádné pocity viny, pokud cítíte potřebu dát si pauzu. Je to úplně normální. Podle svého založení se vyberte, zda vám víc prospěje být chvíli sama a třeba jen tak bloumat v přírodě nebo po ulicích (vhodné pro introvertky) nebo naopak něco aktivně podniknout, jít na kafe s bezdětnou kamarádkou, do společnosti apod. (pro extravertky). Pokud možno si naplánujte takové volno pravidelně 1x týdně.
5/ Problém samozřejmě je, jak si to zařídit a kdo bude s dítětem? Pokuste se, aby to byl tatínek. (Naše pokročilejší západoevropské a severoamerické kolegyně vynalezly tzv. „daddy´s day": Jeden den / odpoledne / večer v týdnu se pravidelně stará tatínek, aby se maminka mohla věnovat sama sobě. A to i v případě, že maminka je v domácnosti! ) Nebuďte tedy zbytečně zakřiknutá a podobný tatínkovský den zaveďte co nejdříve. Pokud to z nějakého důvodu nejde, neváhejte angažovat babičku (sestru, jinou příbuznou) nebo baby-sittera, ale pokud možno stále stejnou osobu, aby si dítě na ni mohlo zvyknout.
6/ Snažte se udržet vztahy a sociální kontakty. Na prvním místě vztah s partnerem. (Muži mají sklon trochu žárlit, že se po narození dítěte octli na druhém místě vašeho zájmu. Sami si toho většinou nejsou vědomi a neznamená to, že nemají dítě rádi. Pokuste se proto občas strávit čas sama s partnerem, kdy se věnujete sami sobě a neprobíráte rodinné provozní starosti.) Udržujte vztahy s kamarády, alespoň mailem nebo přes SMS. Nepřerušujte úplně kontakt s bývalým pracovištěm, občas se třeba ozvěte kolegům. Hledejte si nové známé - s matkami v okolí nebo v mateřských centrech (adresy najdete na internetu).
7/ Nezanedbejte sama sebe (pokuste se sladit s bodem 2). Mateřská dovolená nesmí být začátkem konce vaší osobnosti. Nechoďte v teplákách a neučesaná (nebo jen výjimečně), pečujte aspoň minimálně o svou tělesnou schránku i duši (kromě péče o dítě a domácnost byste měla mít nějaký zájem nebo činnost, která vám „dobíjí baterky").
8/ Abyste tohle všechno zvládla, potřebujete být manažerkou své rodiny a domácnosti: Plánovat, hospodařit s časem, volit priority, delegovat povinnosti (neboli: nemusíte udělat úplně všechno sama). Učte se být asertivní (vyjadřovat jasně svá přání, umět říkat ne).
9/ Většina matek to všechno nějak se střídavým úspěchem zvládá. Určité procento žen ale na mateřské dovolené trpí tak, že je skutečně lepší, aby šly do práce (pokud možno na zkrácený úvazek) a o dítě se jim někdo staral. K péči o dítě a domácnost se prostě nenarodily. Pokud patříte k tomuto typu, zvažte všechna pro a proti a případně hledejte práci, která vám aspoň umožní být s dítětem co nejvíc. A pečlivě vybírejte, komu dítě svěřujete do péče.
10/ Ať už si to nakonec zařídíte jakkoliv, nezapomeňte, že dítě je hlavně radost, ne jenom starost. Radujte se z něj a užívejte si čas, kdy jste spolu.

Celý program

2008 - 2016 © VLTAVA LABE MEDIA a.s.

Všechna práva vyhrazena