Milá Iveto,

nevím, jestli Vás to uklidní, ale strachem, jaký zažíváte Vy, trpí spousta lidí. Jde samozřejmě o to, jaký má právě ten „Váš strach“ kořeny, a rozlousknout tenhle oříšek by mohl šikovný psychiatr, kterého byste rozhodně měla navštívit. Třeba jde o „obyčejnou“ depresi, z níž by vás celkem rychle vytáhly léky.

  • Ale také je dost možné, že pocity, jež popisujete, mají blízko k existenciální úzkosti, která souvisí se stavem západní civilizace.

V mnoha lidech sílí podezření, že s naší civilizací není něco v pořádku, jenže je těžké definovat, co je špatně, neboť indicie přicházejí nenápadně a v malých dávkách.

Dva roky po tom, co se zřítilo Světové obchodní centrum, se z Ameriky vrátil můj kamarád, který tam žil dvanáct let. Živil se tím, že organizoval velké techno party, a s tímhle byznysem musel přestat. „V Americe už není svoboda,“ hlásil, „lidi si ji dobrovolně nechali vzít, protože mají strach. Zorganizovat techno party, na kterou přijde pět nebo deset tisíc lidí, už prostě nemůžeš, protože ti ji policajti rozeženou.“

  • Strach je velmi účinný nástroj a mocní tohoto světa to dobře vědí.

Lidé, kteří se bojí – třeba i nějaké neurčité hrozby - jsou totiž snadno manipulovatelní. Musíme si přiznat, že různí moderní Caligulové a Neronové nás mají v hrsti – nebo se o to aspoň všemožně snaží.

  • Vyhrožují terorismem.
  • Vyhrožují zdražováním.
  • Vyhrožují mayským kalendářem.
  • Vyhrožují dépéhačkem.
  • Vyhrožují globálním oteplováním.
  • Vyhrožují ufony.

Samozřejmě že nejde o nic jiného než o to, vytáhnout z vyděšených lidí peníze a přinutit je, aby se vzdali své svobody.

Obrana je jediná: nevěřit a nedat se. Třebaže je to těžké.