1. Jeho matka
Oprávněně se rozčiluje, pokud mu neustále na odchodu z domu připomínáte šálu, když venku mrzne. Stejného efektu docílíte podáváním kapesníků, ometáním smítek z obleku na veřejnosti nebo každodenním dotazem: „Co bylo v práci“, který tolik připomíná obligátní: „Co bylo ve škole?“, které slýchal celou pubertu.
Vyvarujte se zdrobnělin ve společnosti a ne aby vás napadlo hovořit v partnerově přítomnosti ve třetí osobě: „On to má teď Jiřík v práci složité. Viď, Jiříku?“ V dotyčném „Jiříkovi“ už bude bublat vztek.
Jednu matku přece má. A pokud jde o přiměřeně inteligentního dospělého jedince se zdravým náhledem na vztah, tak žádnou další doma nechce. Touží se cítit jako muž. Ne jako malý kluk.
Náš tip: Zapomeňte na rituály typu: Chystání partnerovy tašky do zaměstnání, vyžadování hlášení typu: „V pořádku jsem dorazil.“ apod.
2. Messerschmitt
To byla skvělá stíhačka ve vzdušných soubojích. Do vztahů se však tento model vůbec nehodí. Ne nadarmo se na „pánských“ webech objevují články typu: „Život se stíhačkou – 10 rad, jak ji poslat do šrotu.“ A stačí si letmo přečíst diskuse pod nimi, abyste pochopila, že ´stíhačka´ je něco, čeho se muži rádi okamžitě zřeknou. Vadí jim manipulace a nedůvěra. Nehledě na to, že jsou častým terčem posměchu šťastnějších kamarádů, kteří mohou ve vztahu dýchat. Je tedy jen otázkou času, kdy se váš milý vzepře, stíhačku pošle pryč a najde si normální „model“.
Problém se žárlivostí je čistě váš, pokud k němu partner samozřejmě nedává opodstatnění. Souvisí s vlastní sebedůvěrou a pocitem vnitřní jistoty.
Podle amerického psychologa D. Freeamana má obrovský vliv pocit méněcennosti (kromě toho, že žárlivost je – věřte nebo ne – částečně ovlivněna i geny). Budete muset zapracovat především sama na sobě.
3. Kamarádka na život a na smrt
Ne, opravdu nemusíte vědět všechno. Komunikace je samozřejmě alfou a omegou spokojeného vztahu, bez ní zapomeňte na úspěšné budování společné budoucnosti. Na druhou stranu však existují témata, která by si ON měl nechat pro sebe a opačně platí totéž. Dejte najevo, že nebudete například rozebírat, jestli má nebo nemá jeho nová kolegyně z práce známost nebo že má ta dívka naproti v tramvaji hezká lýtka. Nezabředejte do žádných hovorů, které vám kazí náladu.
Stanovte témata, o nichž se prostě bavit nechcete. Opravdu potřebujete vědět, s kým se partner bavil na akci, která se původně jmenovala „pánská jízda“? Nebo že si uprostřed sexu vzpomněl na svou bývalku?
Když si budete říkat totálně všechno, vystavujete svůj vztah nebezpečí. Hrozí vám takzvaný "syndrom spolubydlícího". Definován je relativně důvěrnými vztahy mezi partnery, kteří si sice povídají, ale nespí spolu nebo spolu spí méně a méně.
Postupně se však začnou odcizovat na všech rovinách, až zjistí, že žijí "vedle sebe". Jistě takový pár ve svém okolí znáte. Rozešli se, kamarádí se a tvrdí: „Poslední dobou jsme byli jako bratr a sestra.“
4. Šéfová
Zkuste si uvědomit, zda náhodou partnerovi nepřidělujete úkoly nebo neudělujete benefity (například sex) pouze za zásluhy. Pojmout partnerský vztah stylem – nadřízená podřízený – je mimořádně nešťastné. Tím nešťastnější, pokud náhodou opravdu v zaměstnání taková situace existuje. V soukromí potřebujete vyváženější rozložení sil.
Veďte dialog, rozhodujte společně.
Jestliže si budete plést debatu třeba o víkendovém plánu s poradou, na které máte rozhodující slovo a právo veta, může se vám stát některá z následujících pravděpodobných variant: 1. Jednou se partner vzepře a podá výpověď. 2. Vesele přehodí všechno rozhodování na vás, protože je to pohodlné, a stanete se tahounem vztahu. To je špatně. A taky to neskutečně vyčerpává. Pokud nechcete slyšet do konce společných dní jen větu: „Jak myslíš, miláčku.“, dejte si na přílišné šéfování pozor.
5. Služka
Opravdu si myslíte, že když nadobro vyměníte červený saténový noční župánek za zástěru, pantoflíčky s labutěnkou za teplé pletené ponožky, chopíte se vařečky a středobodem svého žití určíte bezvadně klapající domácnost, dočkáte se nějakého vděku?
Mít domácnost útulnou a přiměřeně v pořádku je jedna věc. Ale předimenzovaná hra na ultrahospodyňku jiná. Snažte se najít kompromis a ponechat si důležitou část svého ženského kouzla. Jen tak se dočkáte obdivu a hýčkání. „Model, kdy žena poskytuje veškerý servis a stále je připravena plnit partnerova přání, ve skutečnosti vyhovuje osobnostem s psychopatickými rysy,“ podotýká psycholog Karel Červinka. „Normální“ chlap z bytosti, která na něj jen oddaně zírá, neprojevuje žádné vlastní názory a středobodem jejího žití je jen ON, po čase dost znervózní. Oprávněně se cítí v pasti. Tím, že budete samostatná bytost s vlastním životem, snižujete riziko, že si vás přestane vážit a že vás opustí.
#clanek|3522343|3522335#
Líbí se vám Kafe.cz? Čtete rádi naše články? Přidejte se k nám i na Facebooku!