Lucie (43): Přišel na kafe a zůstal sedm let! - část 5

Přišel na kafe, a už neodešel, tak by se dala popsat historie mojí životní lásky. Asi vám to bude znít jako příběh od Rosamundy Pilcher, ale vážně se to přesně takhle stalo ve chvíli, kdy už jsem v lásku ani nedoufala.

I on je překvapený a ptá se mě s obavou v očích, jestli se můžeme znovu vidět. Přikývnu a pak se podívám z okna a vidím, že je tam hustá chumelenice. Vždyť je začátek ledna, tak proč ne?

Nabízím mu, že si může zdřímnout v obýváku, aby v tomhle počasí nemusel řídit. S díky přijímá.

Ráno po probuzení mi navrhuje, že se pojede domů osprchovat a převléct a pak se vrátí a vezme nás na oběd. Domluveno. A pak už s námi zůstal.
Dnes jsme spolu už sedm let. Nebylo a není to vždycky růžové, ale dokážeme se pochopit a domluvit. Teď je Dan v pubertě, občas to mezi těmi mými kluky pěkně jiskří a já jsem ta, která se snaží jiskřičky uhasit.

Někdy mě napadá, proč jsme se nemohli potkat dřív, aby mohl mít Dan i sourozence. Ale asi je všechno tak, jak má být. Protože si umíme vážit jeden druhého a nebereme náš vztah jako samozřejmost.

A svatba? Kdybych chtěla, mohla být už dávno. Ale už vím, že jestli se mě ještě jednou zeptá, řeknu příště ano, protože tohle je nejlepší muž mého života.

Líbí se vám Kafe.cz? Čtete rádi naše články? Přidejte se k nám i na Facebooku!

 

 

Nejnovější články

2008 - 2017 © VLTAVA LABE MEDIA a.s.

Všechna práva vyhrazena