Diskutujte: Dokážete se v obchodech se slevami chovat racionálně? Je pro vás nakupování terapie?

Mohlo by vás zajímat: Závislá na nakupování nebo Slevy v Německu: Kam za nákupy

Psychologové a psychiatři varují. Počet případů, kdy jsou pacienti (přesněji řečeno většinou pacientky) závislí na slevách celosvětově stoupá, přestože souborná čísla zatím nejsou k dispozici. Typickými projevy závislosti na nakupování nejen ve slevách jsou:

  • vzrůstající napětí, pokud závislost není naplněna
  • myšlenky neustále se vracející k danému problému
  • krátkodobá úleva, když nakonec podlehnete
  • nenasytné nutkání opatřit si další „dávku“ (v případě Edity jsou to desítky kusů oblečení, kterými má přecpané všechny domácí skříně)
  • pocit frustrace, jestliže se možnosti uspokojení závislosti omezí nebo zmizí

„Nemůžu se dočkat období, kdy slevy propuknou,“ přiznává Edita. „Vždycky jsem tak netrpělivá, že první den utratím až desetitisíce. Můj rekord je pětadvacet tisíc za jedno odpoledne.

Když jsem si pak ale doma rozložila v ložnici všechny ty krásné věci, které se mi povedlo pořídit doslova za pakatel, byla jsem na sebe docela hrdá. Jen jsem si slíbila, že se příště budu držet víc zpátky a část věcí si schovám na příští Vánoce pod stromeček.“

Ani jedno z toho ovšem Edita nedokázala dodržet. V další vlně slev utrácela úplně stejně a nechávat věci rok ve skříních do dalších Vánoc jí nakonec přišlo líto. Tak to ostatně v jejím případě jde už několik let.

„Je pravda, že můj předchozí vztah skončil mimo jiné proto, že jsme se ohledně mého utrácení neshodli,“ připouští sympatická dívka.

„Podle mě ani partner nemá právo mluvit do výdajů, jestliže jsou to moje peníze. Ale zatímco já jsem zastávala tohle stanovisko, přítel tvrdil, že bych se měla jít minimálně poradit s psychologem.“

Současný Editin partner je čerstvá známost. „Je do mě hrozně zamilovaný a dává mi najevo, jak se mu líbím. Když jsem přinesla domů svoje úlovky z letošních povánočních slev, směla jsem mu uspořádat módní přehlídku.

Vůbec neřešil, kde jsem na to vzala. Vlastně… Myslím, že byl docela rád, že jsem nechtěla žádné peníze po něm. To jsem si netroufla, přece jen se příliš neznáme. Půjčila jsem si od kamarádky.“

Jako produkční neměla Edita koncem minulého roku tolik zakázek, jak je zvyklá. „Řekla jsem si ale, že je lepší výhodně nakoupit, přestože si na to půjčím od kamarádky, než si nechat utéct levné zboží za pakatel. Většinu z toho opravdu potřebuji. V branži musím jít s trendy, abych nebyla za trapku.“

Podle všech indicií je Edita shopaholik – tato porucha sice ještě nemá oficiálně stálé místo v lékařských seznamech, je to ale jen otázkou času.

„Lidé se dělí na ty, kteří nakupují pouze to, co potřebují, a k extra nákupům se nechají zlákat jen velmi výjimečně třeba velmi výhodnou slevou," podotýká James Roberts z Baylor University´s Hankamer School of Businness v Texasu.

„Druhou skupinou jsou shopaholici, kteří nakupují do té doby, než se jejich rozpočet zcela zhroutí. Kvůli nákupům jsou ochotni zničit i své nejbližší okolí. Zbytek populace se pohybuje mezi těmito dvěma póly."

Kam patříte vy?