Období, kdy vaše děti vyrostly a osamostatňují se, je jedno z nejtěžších, jaké rodiče potkává. Více než dvacet let žijete jako rodina, o děti se staráte od plenek, máte přehled, co a jak dělají a s kým se stýkají, každý den jste s nimi v kontaktu.

  • A najednou přijde šok.

Váš potomek nastupuje na vysokou školu v jiném městě a domů přijede maximálně na víkend. Anebo se rovnou stěhuje do vlastního, bydlí sám či zakládá rodinu. Váš byt, kde to doteď žilo, je najednou prázdný a opuštěný.

Syndrom opuštěného hnízda: Nedorozumění a rozvody

Domácnost, která měla do té doby nějaký řád, tak náhle přestane fungovat. Zůstáváte jen s partnerem (případně úplně sama) a najednou zjistíte, že s ním sice žijete dvacet let, ale nemáte si co říct. Váš rozhovor se do té doby točil jen kolem dětí a jejich zájmů a starostí a najednou je konec. Odborníci nazývají tento stav syndromem opuštěného hnízda a jde podle nich o období, které je pro manželství jedním z nejtěžších.

  • Spousta párů se s ním totiž nevyrovná, a proto v této fázi následuje velké množství rozvodů.

S odchodem syna se mi zhroutil svět!

„Bylo mi padesát pryč, když syn přišel s tím, že se stěhuje ke své slečně. Problém byl v tom, že ona bydlela skoro na druhém konci republiky. Hrozně mě to tehdy vzalo. S jeho odchodem jakoby od nás vyprchal život. S manželem jsem si neměla co říct, prohodili jsme pár slov a to bylo všechno. Připadala jsem si, jakoby se mi zhroutil svět – nepotřebná, stará, zbytečná. Uzavřela jsem se do sebe a přestala komunikovat,“ popisuje svou zkušenost se syndromem opuštěného hnízda paní Jana (57). „Upadla jsem do depresí, nechtěla nikoho vidět, ani vycházet z domu. Kdyby nebylo mé kamarádky, asi bych se zbláznila. Nakonec mě přesvědčila jít k odborníkovi. Všechno se v dobré obrátilo – udělala jsem si masérský kurz, začala pomáhat v jedné neziskové organizaci a našla si nový smysl života,“ pokračuje.

Potíže mají i muži – a hledají milenky

Problémy ale nemají zdaleka jen ženy, postihují i muže. U nich hrozí, že se budou cítit nepotřební, protože jejich rady najednou nikdo nebude potřebovat. Aby si dokázali, že tomu tak není, často právě v tuto chvíli hledají mladší milenky, které jim mají zvednout sebevědomí. Psychologové v tomto případě mluví o syndromu zavírajících se dveří.

Jak se vyrovnat se syndromem opuštěného hnízda:

  • Najděte si nové zájmy a na ně zaměřte svoji pozornost. Případně obnovte dřívější koníčky, na které jste s dětmi neměla čas.
  • Věnujte se sama sobě. Na všem je něco pozitivního, a tak nyní sice máte prázdný byt, ale můžete bez obav cestovat, vzdělávat se, více o sebe pečovat.
  • Skvělým lékem pro ženy, které si připadají zbytečné, je zapojit se do neziskových či dobrovolnických organizací a pomáhat jiným. Mnoho žen právě v tom nachází nový smysl života.
  • Zaměřte se na vztah s partnerem. V tuto chvíli je velmi křehký a zranitelný, a tak je třeba jej utužovat. Zkuste spolu trávit více času, povídejte si, podnikejte co nejvíc věcí společně. Hlavně zapomeňte na urážky a vzájemné výčitky.
  • Nerezignujte na život, ale snažte se naopak žít naplno. Matka budete vždy. I když váš potomek žije jinde a má svou vlastní rodinu, tak mámu má jen jednu.
  • V případě, že se dostaví deprese nebo se s odchodem dětí nemůžete vyrovnat, vyhledejte odbornou pomoc.

A jaké jsou vaše zkušenosti?