Šťourá se v jídle, popřípadě pro jistotu nejí vůbec nic. Nebo zhltne porci hodnou hladového dřevorubce a okamžitě zmizí na záchodě. Ne, není to puberta ani se dotyčná nedělá zajímavou. Poruchy příjmu potravy (dále jen PPP), tedy anorexie, bulimie a záchvatovité přejídání, jsou závažnými a hlubokými psychickými poruchami, na které se dokonce umírá.
Celé to však začíná velmi nenápadně a plíživě. Zpočátku se dokonce může zdát, že se žena či dívka jen řídí zásadami zdravé výživy. Tedy až do chvíle, kdy se začne ztrácet před očima, vypadají jí vlasy, přestane menstruovat a zkolabuje nebo si věčným přejídáním a zvracením poškodí srdce, zuby i ledviny. V Čechách má chorobně nevyrovnaný vztah k jídlu asi šest procent žen a až polovina čtrnáctiletých dívek, tedy těch nejohroženějších, si přeje zhubnout!
V souvislosti s PPP se často hovoří o negativním působení hubnutí a diet, ale problém spočívá mnohem hlouběji. Anorexie i bulimie jsou hlavně poruchy sebepojetí, zdaleka nejde jen o jídlo. Jak však nemoc odhalit, jak se potom chovat, kde a jak se léčit?
Zeptali jsme se těch nejpovolanějších: Pozvání ke kulatému stolu přijali psychoteraupeut Martin Hajný, vedoucí pražské pobočky sdružení Anabell Michaela Bartáková a koordinátorka svépomocných skupin Patricie Arlethová.
Více se dozvíte v Marie Claire 11/2009.
