"Vlastně mě ta kniha ani nijak nezajímala, ale sotva jsem ji otevřela, nedokázala jsem přestat číst. Byla jsem jako fascinovaná. Těch pět set stránek jsem přelouskala za dva dny!" sdělovala mi nadšeně kamarádka, které se náhodou dostal do rukou první díl trilogie švédských detektivek se společným názvem Milénium. Už za několik dní jsem na tom byla podobně: důmyslný příběh, v němž se dávná rodinná historie proplétá se světem nejmodernějších počítačových technologií, mě dokonale vtáhl do svých sítí. A podobný názor má i zhruba 27 milionů čtenářů po celém světě, kteří z Milénia - vedle série o Harrym Potterovi či upířího hitu Stmívání - udělali jeden z největších mezinárodních bestsellerů. Z trilogie Milénium, která začala vycházet ve Švédsku roku 2005, se stal čtenářský - a nyní i filmový - fenomén. Pokud náhodou ještě nepatříte k jeho fanouškům, pak vězte, že hlavními hrdiny všech tří románů je svérázná dvojice: novinář Mikael Blomkvist, stárnoucí bohém a sukničkář, a čtyřiadvacetiletá soukromá detektivka Lisbeth Salanderová, u níž se nulové sociálně-komunikační dovednosti (trpí lehkou formou autismu) pojí s fotografickou pamětí a geniální schopností nabourat se do cizích počítačů. Zatímco Mikael je společenský pohodář, Lisbeth, která byla jako dítě sexuálně zneužívaná a později neprávem umístěná na psychiatrii, se na lidi kolem sebe dívá nadmíru skepticky. Ti dva společně odhalují temná tajemství zkorumpovaných politiků, gangsterů převlečených za solidní byznysmeny, obchodníků s lidským masem a sexuálních vrahů.

Příběh samotných knih a jejich autora Stiega Larssona je však sám o sobě také strhujícím čtením.

Náhlá smrt

Stieg Larsson nečekaně zemřel jako padesátiletý roku 2004 - několik měsíců předtím, než byla vydána první z jeho tří knih. Nikdy se tak nestal svědkem jejich strhujícího úspěchu - ale ani polemik, zpochybňujících jeho autorství, a poněkud nechutných tahanic o jeho dědictví. Stieg celý život pracoval jako novinář, grafik a fotograf; mnozí z jeho kolegů ovšem dodnes odmítají uvěřit, že strhující prózu Milénia napsal sám. "On prostě neměl na psaní talent. V jeho textech bylo špatně úplně všechno," konstatuje například kolega Anders Hellberg. Někteří naznačují, že velký podíl na autorství jeho úspěšných knih patří jeho životní partnerce Evě Gabrielsson. Ona sama to ostatně nepopírá - jen dodává, že původně měl (či měli?) v plánu vytvořit cyklus celých deseti románů. V tom mu ovšem zabránila jeho náhlá smrt: 9. listopadu 2004 v budově, kam chodil do práce, nefungoval výtah. Stieg vyšel pěšky až do své kanceláře v sedmém patře a tam zkolaboval, skolil ho infarkt. Podle jeho sekretářky prý jeho poslední slova zněla: "Proboha, vždyť je mi teprve padesát!" Někteří příznivci konspiračních teorií se pokoušeli jeho smrt připsat na konto pravicovým extremistům, proti nimž Stieg celý život bojoval (ostatně, zemřel na výročí Křišťálové noci). Faktem ale je, že jeho nejbližší jeho kolaps nijak nepřekvapil. Stieg se živil téměř výhradně fastfoodovými produkty a černou kávou. Neustále kouřil, nikdy necvičil a nepozřel ani kousek zeleniny.

Boj o dědictví

Autor knih, vydělávajících miliony dolarů, po sobě nenechal žádnou závěť. Neměl děti, a on a jeho přítelkyně Eva Gabrielsson mezi sebou neuzavřeli žádnou smlouvu. Po jeho smrti tedy veškerý jeho majetek, včetně autorský práv, připadl jeho otci a mladšímu bratrovi, s nimiž se Stieg během posledních let svého života příliš nestýkal, ani si s nimi moc nerozuměl. Naproti tomu Eva, která s ním sdílela celý jeho život, neměla nárok na nic. Stiegovým příbuzným připadla dokonce i polovina bytu, ve kterém s ním bydlela. Její situace vzbudila po celém Švédsku vlnu sympatií, po právní stránce se s tím však nedalo nic dělat. Jediným, ovšem veledůležitým trumfem v jejích rukou je počítač, v němž jsou uloženy zhruba tři čtvrtiny rozepsaného čtvrtého románu ze série Milénium. Larssonovi příbuzní se počítač snažili získat výměnou za Stiegovu polovinu jejich společného bytu, Eva však odmítla a nabídku označila za vydírání. Později proto přišli s novou nabídkou: chtěli počítač odkoupit za 20 milionů švédských korun (zhruba 54 milionů Kč). Zatím však nedostali žádnou odpověď. Pokud je ale pravda, co Eva Gabrielsson naznačuje - totiž že je tajnou spoluautorkou Stiegových superúspěšných románů - dost možná se časem můžeme těšit, že čtvrté pokračování Milénia se objeví i na našich knihkupeckých pultech.

Tip KAFE.cz

Film Muži, kteří nenávidí ženy přináší od 1.července 2010 do našich kin Bontonfilm.