Kateřina Hamrová: „Svatba? Už nikdy.“

Profimedia.cz, Frekvence 1

Moderátorka Kateřina Hamrová (41) už nechce být „blbou blondýnou“ u Krause. Začala dělat v realitách, stará se o své dvě dcery a s přítelem se jen navštěvuje.

Řadu let jste bavila rozhlasové posluchače na Frekvenci 1 jako tzv. blbá blondýna, proč jste odešla?

Určitě to nebylo proto, že by mě ta práce už nebavila, nenaplňovala. Bylo to z osobních důvodů. Nechci se k tomu víc vyjadřovat, protože to je velmi choulostivá záležitost. Postupně jsem se dostala do takové situace, že jsem chtěla za každou cenu odejít, neměla jsem jinou volbu.

Když říkáte osobní důvody, znamená to kvůli nějaké osobě v rádiu?

Ano, ale víc už neřeknu.

Jak dlouho jste na Frekvenci 1 působila?

Sedm krásných let. A odcházelo se mi těžce, to mi věřte! Sedm let jsme, myslím, s Honzou Krausem tvořili dobrou mediální dvojici, měli jsme hodně posluchačů. Mnoho jsme se od Honzy naučila a moc si vážím také toho, že si mě tehdy před sedmi lety na tu práci vybral.

Bez práce ale nebudete…

To ne, využila jsem pracovní nabídky, která přišla od komory realitních kanceláří. Vedu jeden projekt a vybírám odborníky do týmu, kteří budou každoročně volit developerský projekt roku, developera roku a realitní kancelář roku. Je to úplně oblast než dosud, je to pro mě velká výzva.

Šéfování soutěží krásy si necháváte?

Ano, to pořád poběží, Miss junior ČR a SR a Miss internet.

Znelíbila se vám pozice blbé blondýny, chcete už být za chytrou?

(smích) Blbá blondýna byla úžasná v tom, že spoustu věcí se pod to pozici schovalo, ale zároveň samozřejmě přišly situace, kdy mi byla blbá blondýna na obtíž, škodila mi. Blbá blondýna se zhmotnila v Hamrovou, která se prezentovala v médiích. A také jsem se jí částečně pro řadu lidí stala, tak to funguje, stejně jako herci, kteří hrají dlouho jeden typ role. Ale teď prostě přišel čas z té blondýny odejít.

Myslím, že jste lidi docela přesvědčila, že nejste blbá…

(smích) Jo? Díky za kompliment, ale to musí každý posoudit sám…

Ostatně vy vlastně ani nejste blondýna od přírody?

Ne, přírodní ne. Ale ono to stejně není o barvě vlasů, ne? Tady se to jen tak ujalo, když hloupá, tak blondýna.

Vám se dařilo nejen v práci, ale povedly se vám dvě krásné dcerky, tuším, že jejich jména jsou docela zvláštní…

Proč zvláštní, jsou to krásná česká jména, asi spíš myslíte tu kombinaci, že?

Přesně tak, připomeňte čtenářkám a čtenářům jména dcer.

Mám dvě dcery, Annu Marii, které je deset let a Marii Annu té je osm let.

Jak jste na to přišla?

Strašně se mi líbila obě jména, Anna i Marie, tehdy nám oběma i s manželem. Tak jsme se nemohli dohodnout, jestli Marii nebo Annu, tak nás napadlo, že dáme jména obě. A když se pak za rok a čtvrt narodila druhá dcera, tak mě přišlo jako dobrý nápad, že ta jména obrátíme.

Jak dcerám říkáte?

Aničko a Maruško, podle prvního jména.

Takže si to holky nepletou, na kterou zrovna mluvíte?

Ne.

Říkáte jim někdy oficiálně, oběma jmény?

Ano, když někdy mluvíme o vážnách věcech, nebo když zlobí… (se smíchem)

Jaké mají vaše holčičky příjmení?

Pokorná po tatínkovi a vlastně ještě mém stávajícím manželovi.

Prý už spolu ale dlouho nejste?

Přesně tak, už žijeme s holkama samy sedmý rok, a s manželem se rozvádíme. Pořád se to vleče. Je to pro mě strašně nepříjemná záležitost, šest let s dětmi nebyl a teď žádá děti do péče…

Předpokládám, že děti chodí na základku, jak se učí?

Ano, Anička chodí do páté, Maruška do druhé třídy. A musím to zaťukat, učí se výborně. A geny se zřejmě propojily perfektně, protože jim jde i matematika, která mě jinak moc neříká, tak to mají po tatínkovi.

Jsou to počítačové děti?

Tak samozřejmě jako všechny dnešní děti je počítače strašně berou, ale já se snažím, aby u toho pořád neseděly, snažím se, aby dělaly jazyky, pohybovaly, se. Aby měly program, obě např. chodí na výtvarnou školu.

Jak to všechno stíháte bez mužského elementu?

Vždycky si dělám legraci, že jsem si pořídila děti na stará kolena, konkrétně ve třiatřiceti, chtěla jsem si to mateřství vychutnat. To se stalo a teď se nesmím divit, že jim musím stačit a držet s nimi rytmus. Holky jsou jak dračice, a musím stíhat. Jak se dá.

Když vás tehdy opustil manžel, vy jste si nenašla přítele?

Ne, byla jsem s holkama pět let sama, bez chlapa.

To mi neříkejte, pět let v celibátu?

Tak myslím si, že mě hodně žen pochopí. My ženy máme trochu jiný přístup k této věci. Když se vrátím do minulosti, tak muži válčili a lovili zvěř… a rozšiřovali rod. Ženy byly doma, staraly se o domácnost a děti.

A neměly na sex myšlenky…

Podle mě mají ženy takovou tu péči o děti a domácnost zakódovanou, ženy určitě dokáží spíš žít v sexuální abstinenci než chlapi. Mají k tomu genetické předpoklady. A pokud, vážené dámy, teď čtete tyto řádky, asi víte, o čem mluvím. Možná jste nejedna v životě zažila období, kdy jsou děti, práce, řešení situací důležitější, než myšlenka na to, jestli budu mít dneska večer dobrý sex. Ale tím vůbec nechci říct, že nejsou ženy náruživé a vášnivé. Jen to dokáží v určitých obdobích a situacích potlačit…

Už máte za sebou abstinenční období?

(smích) Ano, už mám třetí rok stálého přítele. Teď je to v pořádku.

 

Bydlíte spolu?

Ne, každý máme svou domácnost a navštěvujeme se. Je to báječný a když spolu jsme, tak si to užíváme. A nemusíme řešit, co půjdeme koupit k večeři a jestli je vypráno. Jestli to jen trochu půjde, tak bych si to chtěla zachovat asi už napořád.

Takže jste pro oddělené bydlení?

Ano, domnívám, se, že když ta možnost je, je to ideální řešení. Tak si ti partneři víc váží jeden druhého, vztah se méně unaví a netrpí tak každodenními starostmi. Chlapi jsou prostě jiní než ženy, to je jasné, a jakmile je snaha nakombinovat to do všedních rámců, tak to nefunguje.

O tom jsou zvednutá prkénka na WC…

(smích) Jo jo! Nechtěla bych si zničit vztah kvůli špatně vymačkané pastě na zuby nebo zvednutému záchodovému prkénku…

Myslíte si, až se tedy rozvedete, že už vás nikdy nenapadne taková nepředloženost, jako třeba vdát se?

Musím se přiznat, že si to nedovedu ani představit. Vztah může být založený na úplně jiných věcech než na úředním lejstru.

Promiňte mi jednu dost osobní otázku. Před třemi lety se v tisku objevila vaše plastikou vylepšená ňadra, jste s nimi s odstupem času spokojená?

Ano, je to perfektní. Já už jsem si na to tak zvykla, je to už součást mě, mám už pocit, že jsem to takhle měla odjakživa. A v mém věku a po létech kojení si myslím, že to u mě nebyla žádná viditelníá změna. Jako když si někdo nechá udělat z jedniček šestky. Mně se akorát doplnilo to, co tam po kojení chybělo.

Doporučujete proto ženám plastiku?

Kateřina Hamrová
*16. března 1967 v Nymburce
Je ve znamení Ryb a čínské kozy. „Rohatou rybu asi viděl málokdo a hodně se to ve mně mísí,“ říká o znameních Hamrová. Vystudovala gymnázium v Nymburce, na první pokus se nedostala na vysokou, tak studovala rok nástavbu RTG laboranta. Po roce ji pak přijali na Filosofickou fakultu UK, obor české a světové dějiny. Ve třetím ročníku přerušila studium, odjela do Rakouska a čtyři roky tam studovala na univerzitě, překládala, učila se jazyk. V roce 1993 se vrátila a dodělala vysokou školu. Začala přispívat do novin a časopisů. Nastoupila na Novu, začala dělat pořad Tabu. Z Novy šla na Primu, kde dělala publicistický pořad Akta. Pak odešla do ČT, kde se věnovala publicistice. V roce 1998 se jí narodila první dcera, pak záhy druhá. Pak se opět vrátila do televize. Zlom v její kariéře nastal v okamžiku, kdy jí začal jeden podnikatel, o kterém točila pořad, vyhrožovat, že ublíží jejím dětem. Skončila s investigativní novinařinou a v roce 2001 přijala nabídku Jana Krause na „blbou blondýnu“. Na Frekvenci 1 působila až do letošního roku.
Jediné, co si říkám, když vidím mladé slečny, které se do plastik bezhlavě vrhají, že na to je vždycky dost času. Samozřejmě chápu komerční a pracovní důvody, já bych ale asi jako mladá k tomu neměla odvahu. Svým dětem bych to asi nedoporučila. Kdyby se mě na to ptaly. A mladé holky mají prsa hezká vždycky, ať jsou velká nebo menší. Já spíš chápu, když plastika zachraňuje zub času a období, kterými si ta žena projde. Ale je to věc každého a neodsuzuju to.

Jak se udržujete ve formě?

Chodila jsem pravidelně cvičit do fitka, na to ale teď nemám tolik času, tak jsem se dala na běhání. A doma na Vyšehradě ráno běhám tak asi hodinový okruh. Tak obden a o víkendech.

Kouříte?

Kdepak!

A co strava, jak se díváte na diety?

Lidé se naučili hodně jíst a velké porce. Takže kolikrát stačí zmenšit porce a zvýšit pohyb a výsledek se dostaví.

Oblíbený pokrm?

Měla jsem éru sushi, to už mě přešlo, obecně v podstatě jsem ta generace, co jedla úplně všechno od školní jídelny. Tedy kromě nudlí s mákem, pliček na smetaně, rajské s kolínkama a koprovky s vajíčkem. Jinak jím všechno.

A sladkosti?

Tak těm se snažím všemožně bránit, a v deset večer si nedávám třeba čokoládu.

Máte nějakou vizi, kterou byste chtěla ještě naplnit?

Řadu věcí jsem v životě začala a pak jsem se dala úplně jiným směrem. Vystudovala jsem třeba historii a pak přišla navídka do Novy, přišlo Tabu. A začala jsem dělat sexuální úchylky a deviace. Takže vize raději už nemám…

 
comments powered by Disqus

Související články

2008 - 2014 © Sanoma Media Praha s.r.o.

Všechna práva vyhrazena