Diskutujte: Viděli jste už Janu Strykovou v divadelní roli? Sledujete serial Ordinace v růžové zahradě? Co si myslíte o jednání její postavy?

Jací muži vás přitahují?
Mentálně silní, inteligentní, zábavní, velkorysí, ti, co se o sebe umějí postarat, neurážejí se, mají nějaký životní směr a smysl pro humor. A rytíři. Ale takoví jsou asi jen v pohádkách. Když má chlap ze zmíněných vlastností aspoň dvě, už to považuju za zázrak.

Ženy prý si vybírají partnery podle otců...
Podvědomě určitě srovnávám, i když naše vztahy s tátou nebyly zrovna harmonické a hodně jsme se hádali. Nejspíš i proto, že jsme si byli strašně podobní. Nikdy nás se sestrou zrovna nehýčkal, bál se, abychom nebyly rozmazlené. Často říkal, že nesnáší slepice, ale párkrát jsem ho s ženami tohohle typu zažila a jako chlap na ně velmi reagoval. Mívala jsem i období, kdy jsem si říkala, že coby slepici by se mi žilo líp. Chodila bych po nákupech, oprašovala nějakého bohatého pána a život by byl jednodušší. Dneska jsem ráda, že to tak není.

Vaši rodiče se rozvedli, vy sama jste to po roce manželství taky zabalila. Je možné rozejít se a zůstat přátelé?
Láska a nenávist k sobě mají blízko. I když lidé chtějí být korektní, někdy můžou být chodící papiňáky. Já se rozváděla relativně v pohodě, neměli jsme majetek ani děti, ale stejně mě to nečinilo šťastnou. Rozvod je prohra a ztrácíte s ním kus vlastního života, i proto trvá, než se s tím člověk srovná.

Věříte v přátelství mezi mužem a ženou?
Myslím, že tam je vždycky erotický podtext. V inscenaci Když Harry potkal Sally, kde hraju, se ptá Ivana Jirešová Jirky Langmajera, jestli by s ní mohl kamarádit, kdyby byla neatraktivní. On se zamyslí a pak přizná, že by si to s ní rozdal stejně. Muži jsou prostě lovci. Všichni bez rozdílu.

Je pro vás nějaký chlap jednička?
Můj pes Jonáš. Spí v posteli a je to má velká láska. Učím se na něm poznávat
mužské chování. Teď na jaře je úplně bez sebe. Jde od fenky k fence, nic jiného ho nezajímá.

V Ordinaci v růžové zahradě se coby zamilovaná sestřička dost ponižujete...
Kateřinina láska k Fryntovi hraničí s umanutostí – ale když někoho miluju, přece chci, aby byl šťastný. Pokud vidím, že se mnou šťastný nebude, jdu mu z cesty.

Čím to, že seriály z lékařského prostředí pořád tak táhnou?
Každý lékaře obdivuje. Já se jich bojím a vyhledávám je, až když je nejhůř.

Vyzkoušela jste alternativní léčebné metody?
Bylinky. A jednou dokonce i urinoterapii, když jsem měla nemocné dutiny, ale nezabralo to a nakonec jsem musela na operaci.

Před pár lety vašeho tátu porazilo auto. Jak vnímáte konečnost života?
Že může přijít každou chvíli a že se nedá na tu situaci připravit. Člověk se rodí s očekáváním něčeho nekonečného a najednou zjistí, že to může být jednodušší, prozaičtější a banálnější, než čekal. Tátův předčasný odchod mě naučil neodkládat řešení některých věcí. A taky poznat, které naopak neřešit vůbec a mávnout nad nimi rukou!

Celý rozhovor si přečtete v novém čísle týdeníku Vlasta, další informace naleznete také na novém serveru www.vlasta.cz

((bean:1:79))